Doba čtení:2 m, 45 s
Aktivisté z Greenpeace považují souhlas ministerstva životního prostředí (MŽP) s prodloužením těžby uhlí v povrchovém dole Bílina do roku 2035 za nezákonný. Po ministru Richardu Brabcovi (ANO) požadují zrušení souhlasu.
Ministerstvo na začátku týdne vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA), společnost Severočeské doly ale musí splnit 31 podmínek. Kladný posudek EIA ještě není povolením těžby, to musí udělit až příslušný báňský úřad. Podnětem k zahájení přezkumného řízení stanoviska EIA se bude zabývat rozkladová komise, uvedlo v reakci ministerstvo.
Čtěte také:
Aktivisté odmítají nahradit uhlí jádrem
Brabec by uhelné zásoby neodepisoval
Podle Greenpeace má stanovisko závažné nedostatky a nezhodnocuje dostatečně vliv těžby a spalování uhlí na klima. „Navíc je souhlas s rozšiřováním a prodlužováním těžby v přímém rozporu s mezinárodními závazky České republiky vyplývajícími z pařížské klimatické dohody. Z těchto důvodů pokládá Greenpeace rozhodnutí za nezákonné,“ uvedla organizace. Brabec by tak podle ní měl rozhodnutí úředníků ministerstva zrušit. Má 30 dní, aby se k podanému podnětu vyjádřil a sdělil, zda zahájí přezkumné řízení.
„Podnět k zahájení přezkumného řízení stanoviska EIA k prodloužení těžby hnědého uhlí na lomu Bílina bude standardním způsobem vyřízen, bude se jím zabývat rozkladová komise. Ta ministrovi životního prostředí (tedy druhoinstančnímu orgánu) následně navrhne příslušný způsob vyřízení podnětu,“ uvedl Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva. „Vzhledem k této skutečnosti se v tuto chvíli nemůžeme k podnětu blíže vyjádřit,“ dodal.
„Přijde nám absurdní, že v situaci, kdy české lesy a pole decimuje vedro a sucho vyvolané klimatickou krizí a vědci hovoří o nutnosti bezodkladně začít snižovat emise skleníkových plynů, se v České republice byť jen uvažuje o dalším rozšiřování a prodlužování těžby uhlí. Navíc v situaci, kdy ministr Brabec představuje uhelnou komisi, která má – alespoň podle jeho dosavadních vyjádření – útlum těžby a spalování uhlí naplánovat,“ uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
V současné době je těžba v dole povolena do roku 2030. Ministerstvo uvedlo, že díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu.
Severočeské doly, jimž doly Bílina patří, budou muset kvůli snížení hluku a prachu vybudovat například valy a vysázet zeleň, prašnost má snížit i nový pohon pásových dopravníků. Firma bude také muset do roku 2022 snížit množství prachu v ovzduší o devět tun ročně proti současnému stavu, a to nad rámec plánovaných protiprašných opatření.
K projednávání vlivů další těžby v Bílině na životní prostředí dostalo ministerstvo 4200 připomínek od veřejnosti. Podle ministerstva byla většina z nich podobná. Nesouhlasily obecně s vytěžením a následným spálením uhlí kvůli emisím skleníkových plynů a požadovaly posouzení spalování uhlí (nejenom vytěžení) ve vztahu ke klimatu.
Těžbu povoluje báňský úřad, který by se v případném řízení o povolení hornické činnosti musel vypořádat s dalšími zákonnými požadavky, včetně námitek obcí, vlastnickými vztahy k pozemkům, s dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.
Mohlo by vás zajímat:
Sjednotí Rusko energetiku EU?
Z polského boje o uhlí může těžit Rusko
Lžíce bagru dle ruských tradic