Doba čtení:2 m, 59 s
Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko, případně Řecko, nebo Polsko, to jsou země, kam se upírá primární zájem skupiny Seven Energy, která má na akvizice elektráren miliardu eur. Zatím.
Jak dlouho ještě budou v energetickém mixu figurovat uhelné elektrárny? Podle Alana Svobody, ředitele holdingu Seven Energy, ještě jistě 10 až 20 let. „V energetice má nyní smysl si dávat cíle k roku 2030. Pak už může energetika vypadat hodně jinak,“ upřesnil časový horizont. Ovšem s důležitou poznámkou: záleží na podmínkách té které země. „Někde se dokážou obejít bez uhlí už nyní, někde to nepůjde ani za těch 20 let,“ je přesvědčen ředitel.
„Stará“ energetika nekončí
A právě na tom je postaven akviziční model nového holdingu. Velké energetické firmy se totiž začaly zbavovat „staré energetiky“, aby jim nekazila image a především nedělala zmatek v podnikání. „Nová“ a stará energetika jsou totiž vůči sobě konkurenční, což se v rámci jedné firmy zvládá dost komplikovaně. A tak velcí hráči postupně sází na nové energetické zdroje a těch starých se začali zbavovat. Seven Energy je chce naopak kupovat.
Čtěte také:
Tykač chystá miliardové investice v Evropě
Ředitelem Seven Energy se stal Svoboda
„Uhelné zdroje jsou zatím stále v zemích jako Německo, Velká Británie, Itálie, nebo Španělsko nepostradatelné pro stabilitu sítě. A právě v tom vidíme naši příležitost pro dlouhodobé investice,“ přibližuje. „Budeme postupovat vždy ve shodě s těmi, kdo mají na starosti stabilitu, to za prvé. Za druhé budeme inovovat, zlepšovat ekologickou bilanci našich zdrojů, včetně dopravy, což bude náš příspěvek ke snahám o zlepšení ovzduší,“ doplnil Svoboda.
V případě, že by byla stanovena jasná pravidla, uvažovala by jeho skupina i o vstupu do privatizace energetiky v Řecku, nebo sousedním Polsku. Důvody jsou jasné: v čím větším množství zemí bude holding působit, tím lépe rozloží riziko negativních ekonomických dopadů nejrůznějších legislativních omezení, kterých se v současnosti v Evropě rodí čím dál víc.
V každé zemi jinak
Seven Energy už nyní vede řadu jednání v uvedených zemích, ale Svoboda k tomu odmítl říci cokoli dalšího. Kromě toho, že první nákupy předpokládá již letos. Místo toho však konkretizoval akviziční záběr. „Nerozlišujeme, zda jde o uhelný, nebo plynový zdroj. Záleží nám na celkovém inženýringu, na možnostech budoucího zapojení daného zdroje v síti,“ řekl. Skupina má přitom zájem i o teplárenské kapacity. „Jedna z věcí, které jsou v Česku takové, že by se od nás mohli jinde učit, je právě teplárenství. Takže bychom rádi náš model šířili dále po Evropě,“ dodal Svoboda.
Všechny akviziční úvahy v holdingu vycházejí také ze signálů, že celoevropský systém kapacitních plateb nebude fungovat a řada zemí bude preferovat své národní řešení. I když snahy o „evropskou energetiku“ jsou, zatím převažuje snaha vlád zajistit a udržet energetickou nezávislost svých zemí.
Česko a nákup zdejších elektráren není pro holding na pořadu dne. „Náš růst v Česku nebereme jako prioritu. Takže pro nás nyní nákup Elektrárny Počerady není téma. A vzhledem k tomu, že ve skupině o potřebě jejího nákupu byly rozdílné názory již v době, kdy se o elektrárně neúspěšně jednalo s ČEZem, nepředpokládám, že by se v tom mělo zatím něco měnit,“ shrnul přístup holdingu k české energetice jeho nový ředitel Alan Svoboda.
(Redakce iUHLI.cz přinese v průběhu března s Alanem Svobodou velký rozhovor.)
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Sen každého kluka z pískoviště
V lomu našli pravěký strom starý 20 milionů let
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu