Doba čtení:3 m, 47 s
Americký prezident Donald Trump svým voličům slíbil, že ve Spojených státech oživí těžbu uhlí. V uhelných regionech, kam by chtěl Donald Trump vrátit pracovní místa, mu už ale mnozí nevěří, že svůj slib dokáže splnit.
Obklopen horníky podepsal americký prezident Donald Trump na konci března za stolem v Oválné pracovně Bílého domu nařízení, kterým zrušil výnos svého předchůdce Baracka Obamy o povinných emisních limitech pro americké uhelné elektrárny, napsal server Aktuálně.cz.
Čtěte také:
Uhlí má potenciál, je přesvědčena GE
Trump bude lobbovat za americký plyn
„Naše administrativa končí válku s uhlím. Vy víte, co to znamená, že? Vracíte se zpátky do práce,“ obrátil se tehdy prezident Trump k horníkům. “ zopakoval nový americký prezident svůj argument, že to byla právě politika Baracka Obamy, která zdecimovala těžbu uhlí v USA a připravila o práci desetitisíce horníků.
Když o dva měsíce později oznamoval prezident Trump rozhodnutí odstoupit od Pařížské dohody o klimatu, opět došlo na uhlí. „Znovu se otevírají uhelné doly. Za dva týdny se otevře úplně nový důl v Pensylvánii. Něco takového se už dlouhé roky nestalo,“ tvrdil Trump s tím, že jeho politika už situaci v hornictví mění.
Horníci Trumpovi nevěří
Ekonomové a analytici, ale i sami provozovatelé dolů a taky řada horníků ale vidí budoucnost uhlí v USA spíš skepticky. Gary Bentley z Lexingtonu v americkém státě Kentucky pracoval jako horník dvanáct let. Teď se živí jako mechanik a nevěří už v „comeback“ uhlí. Obamova politika mohla podle něj útlum těžby urychlit, ale zásadní problémy jsou jiné.
Uhlí jako surovina pro výrobu elektřiny už přibližně deset let prohrává souboj s levnějším zemním plynem. Kvůli pořád lepší mechanizaci při těžbě uhlí je i ve zbývajících dolech potřeba méně lidské síly.
„Je to spíš určitá beznaděj. Jste ochotní těm věcem věřit, i když ve skrytu duše cítíte, že to není pravda,“ vystihl Gary Bentley pro americký deník New York Times náladu v hornických městech podél Apalačských hor, ve státech Kentucky, Západní Virginie, Ohio nebo Pensylvánie. Tady všude Donald Trump loni vyhrál prezidentské volby. Tady všude by chtěli věřit, že teď své sliby o přílivu pracovních míst splní.
V roce 2006 pokrývalo uhlí 53 procent výroby elektřiny ve Spojených státech. V roce 2011 to bylo 43 procent, loni už jen 33 procent. Hlavním zdrojem elektřiny se stal se 35 procenty zemní plyn. Podobně drastická jsou pak pro uhlí i čísla o zaměstnanosti. V roce 1980 pracovalo v americkém uhelném průmyslu 220 tisíc lidí. V roce 2008, tedy ještě před nástupem Baracka Obamy, to bylo už jen 82 tisíc a v současnosti je to kolem 65 tisíc osob.
A i kdyby se teď díky Trumpovým intervencím podařilo po uhlí částečně oživit poptávku, ani to nemusí znamenat, že bude práce pro více horníků. „Směšují se dvě základní věci: uhelný průmysl a pracovní místa,“ upozornil v deníku Washington Post analytik Chiza B. Vita, který se zabývá trhem s uhlím ve společnosti Standard & Poor´s. „I kdyby se uhelnému průmyslu vedlo lépe, nepromítne se to do nárůstu pracovních míst. Těžba je mnohem, mnohem efektivnější, s méně a méně lidmi,“ vysvětlil analytik.
Nedávná analýza bankovní skupiny Citigroup připouští, že „regulační prostředí by mělo být pro uhlí za Trumpova prezidentsví příznivější“. Jenže v ekonomickém srovnání s obnovitelnými zdroji a s plynem setrvává uhlí „u dna americké poptávky“. Přímo v terénu, ať už v uhelných státech apalačského regionu, nebo tam, kde se v posledních letech zavírala jedna uhelná elektrárna za druhou, přitom lidé nemusí číst žádné analýzy, aby na to přišli. Pokles těžby uhlí mají před očima. Je to jejich denní realita.
„Lidé čím dál silněji tuší, že se uhlí nevrátí ke své někdejší slávě,“ připustil pro deník Wall Street Journal Charles Patton, šéf oddělení vnějších vztahů elektrárenské společnosti American Electric Power. Ta ve státě Ohio ukončila od roku 2011 provoz devíti uhelných elektráren.
Elektrikář David Kutz pracoval v Somersetu ve státě Massachusetts třicet dva let v tamní uhelné elektrárně. Vlastník ji ale před nedávnem zavřel a David přišel o práci. Dostane sice odstupné, ale hledá si jiné zaměstnání, aby měl na zdravotní pojištění.
„Tahle elektrárna pomohla tolika dětem udělat vysokou školu, koupit tolik domů, zaplatit tolik daní,“ vylíčil devětapadesátiletý Kutz novinářům Wall Street Journalu tvrdý dopad zavření dolu na budoucnost jeho malého města. „Je tak těžké vidět teď lidi odcházet,“ říká propuštěný elektrikář.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků