Analytik: Koncepce je před přijetím

Ilustrační foto: Imagio.cz

Aktualizace Státní energetické koncepce (ASEK) plní stránky zpravodajství a právem. Pokud bude přijata, mohla by se stát oporou firem a podnikatelů v energetice. Jak návrh energetické koncepce vnímat? Snad pomohou následující úvahy analytika Petra Hlinomaze pro server iUHLI.cz.

Byl by to úspěch

Přijetí ASEK, která podle aktuálních informací doputovala v podobě finálního návrhu na jednání české vlády, by bylo jistě úspěchem. A to zejména z toho pohledu, že současná energetická koncepce je datována do roku 2004 a i když takový to materiál vždy obsahuje výhledy na dlouhá časová období, za posledních několik let se toho v energetice, a zejména v evropské energetické legislativě a regulatorním prostředí odehrálo tolik, že i energetická strategie potřebuje “osvěžit”. Lze očekávat, že její přijetí by pak znamenalo důležitý krok na cestě k názorovému a doufejme i nadčasovému sjednocení v otázkách české energetiky.

Firmám by přijatá strategie měla prospět

Firmy a podnikatelé v energetice by měli z přijaté energetické koncepce profitovat, a to minimálně ze dvou důvodů. Očekávaná větší stabilita v energetickém sektoru, což je jen synonymum pro snazší předvídatelnost ekonomického prostředí. To je důležité pro podnikatelské plány, řízení firemních investic atd. Ale nejen výrobcům a distributorům energií by se mohl “zjednodušit” život. Rovněž ostatní podniky a ostatní spotřebitelé se za déle platných podmínek lehčeji rozhodnou, jakým způsobem optimalizovat budoucí výdaje za energie.

Obsah ASEK nahrává spíše velkým výrobcům. Zatím nelze přehlédnout, že přes větší otevřenost a formulaci budoucího možného vývoje do jakýchsi variantních koridorů, není ohroženo postavení velkých energetických společností.

Převratná řešení: ano, nebo ne ?

ASEK nevylučuje předem žádné řešení. Předpokládá například, že bude přetrvávat velká potřeba konvenčních zdrojů – jádra, uhlí a dílem plynu. Počítá ale s rostoucí porcí všech dalších energetických zdrojů včetně obnovitelných (OZE) nebo využití odpadu. To vše za vyšších ekologických požadavků.

Nepřináší z tohoto pohledu nějakou extrémní novinku, o těchto možnostech hovořily i předchozí koncepce. ASEK v tomto ohledu uvažuje v rámci standardních kategorií: složení energetického mixu, úspor a účinnosti, infrastruktury (přenosových sítí), závislosti, nebo nezávislosti na vnějším prostředí (zahraničí), výzkumu a vývoji a energetické bezpečnosti.

Dá se však říci, že energetická koncepce je proti minulosti výrazně otevřenější. Nevychází přitom jen ze zkušenosti s vývojem posledních let, ale ponechává si také otevřená vrátka pro změny, které může energetice přinést další technický, ekonomický i legislativní vývoj.

Jako relativně převratnou novinku lze označit myšlenkový posun, kterým je připsána větší úloha decentralizaci výroby elektřiny a zásobování energiemi. Nicméně ani v této otázce nepřekročila koncepce svůj stín, když počítá s výraznou rolí centra (koordinátora), což může budit dojem určitého paradoxu.

Paradox: Závislá nezávislost a decentralizovaná centralizace

Jak již bylo konstatováno, ASEK se otevírá možnostem decentralizovaného zásobování energiemi a decentralizované výroby elektřiny. Akceptuje i existenci tzv. ostrovních systémů, které by se daly označit jako určitá forma samozásobení, v tomto případě energiemi. Respektuje tím nárůst OZE i vývoj a zlevnění technologií. Pro ilustraci: jestliže slůvko decentralizace se objevuje v energetické koncepci z roku 2004 dvakrát, pak nyní je to dvacetkrát. Jestliže spojení ostrovní systém, nebo řešení nalezneme v současném návrhu strategie třináctkrát, pak v roce 2004 nebylo uvedeno ani jednou.

Zdá se, že spotřebitelům, či skupinám spotřebitelů se jakoby dostává do rukou nástroj, který je může učinit nemalou měrou nezávislými na okolí. Tak daleko úvahy energetické koncepce ale nejdou. S rolí koordinačních (či koordinujících) a dohlížecích centrálních subjektů se „na beton“ počítá. Do toho zapadá velký důraz na posilování a zkvalitňování přenosových a distribučních sítí, zejména v případě přenosu a distribuce elektřiny.

Tento paradox lze chápat jako jedno z možných úskalí návrhu ASEK. Další lze nalézt v obtížné identifikaci budoucích hybných sil v energetickém sektoru, na které by právě ASEK měl být reakcí.

Měkká a tvrdá část ASEK

Velmi těžko lze v tento okamžik posoudit, jaká část úvah a konstrukcí obsažených v ASEK je ovlivněna “tvrdými” faktory a jaká část faktory “měkkými”.

Tvrdými faktory se rozumí “ryze” objektivní faktory, které energetiku ovlivňují, např. přírodní zákonitosti, dostupnost a vyčerpatelnost primárních energetických zdrojů, dopady na životní prostředí, spotřeba energií apod. Daly by se sem zahrnout i základní ekonomické vztahy a návratnost použití toho kterého energetického zdroje.

Měkkými faktory se rozumí rysy více subjektivní. Modifikace podmínek, které definuje lidská společnost a ovlivní tak původní ekonomické nebo přírodní vztahy. Příkladem mohou být regulatorní zásahy, dotační politika apod. Dopady pak mohou být pozitivní i negativní, jak ukázal např. vývoj fotovoltaických elektráren v Česku v minulých létech (negativní příklad).

Rozdíl mezi těmito skupinami faktorů není v tomto okamžiku ani tolik v síle jejich působení na energetické odvětví jako v rizicích, která do sektoru vnášejí. Právě měkké faktory mohou vnášet velká rizika, pokud příliš deformují prostředí navzdory objektivním souvislostem. Jednostranně orientovaná strategie by pak zavést energetiku do slepé uličky.

Nelze tvrdit, že by ASEK takto na čitatele působil. Nelze ale ani nevidět, že se koncepce velkou měrou odvolává na dění v Německu, které je velmi vychýleno ve prospěch OZE a v neprospěch jaderné energetiky. Až by člověk mohl nabýt dojmu, že ASEK je v určitém smyslu jen ve vleku vývoje na západ od nás.

Co na to odběratelé

První otázka, která se nabízí, a to zda budou odběratelé platit v budoucnu ceny energií nižší nebo vyšší, může mít odpověď, která asi nepotěší. Dá se očekávat, že odběratelé budou za stejné (možná i menší) množství odebrané energie platit v budoucnu postupně více a více, byť by nemělo jít o nějaké velké nárůsty. A mělo by to asi platit i v případě, že ceny elektřiny na velkoobchodním trhu zůstanou nízko nebo porostou jen pomalu.

Závislost odběratelů na dodavatelích totiž zůstává, ba spíše se zvýší. Budou zapojeni v distribuční síti, kde přibývající komplexnost výrobních zdrojů a mnohem větší nároky na flexibilitu budou přinášet náklady, na kterých se odběratelé budou podílet. Argumentace růstu cen kromě výše uvedeného a kromě přirozeného inflačního vývoje spočívá ještě ve vyšším nabízením komfortu, rozšíření služeb, bezpečnosti dodávek atd.

Tak detailně ASEK ovšem situaci nepopisuje. To je jen interpretace, která se nabízí, nebo kterou přinášejí energetické firmy. Vracíme se tak na začátek tohoto článku, kdy by řešením pro odběratele mohla být širší optimalizace zásobování energiemi a ne pouhý výběr tarifu za dodávku energie.

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze