Analytik Křeček: EU se snaží, ale marně

Tvrdit, že na obnovitelných zdrojích vyděláme, není seriózní,“ komentuje hlavní ekonom BH Securities stále opakované tvrzení zelených aktivistů. Foto: BH Securities

Přestože do roku 2030 čtyřčlenná česká rodina kvůli obnovitelným zdrojům zaplatí navíc 376 000 korun, světová produkce emisí bude dále stoupat. „Energetická politika přestává zohledňovat zájmy lidí,“ říká v rozhovoru hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

„Evropská unie vynakládá mnoho finančních prostředků neefektivním způsobem, což snižuje hospodářský růst. Kvůli tomu EU zaostává za zbytkem světa,“ Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities se na nekritické prosazování obnovitelných zdrojů energie dívá z pohledu ekonoma. Vysvětluje, kde tenhle trend vzal a rozebírá jeho dopady na život Evropanů.

Čtěte také:
Česko je energeticky suverénní. I když…
Brabec: Uhlí skončí až kolem roku 2040

Aktivisté, včetně většiny europoslanců a některých evropských vlád, jsou stále hlasitější v povyku, kterým se snaží prosazovat kompletní přechod na obnovitelné zdroje. O nákladech na takovou vizi však tvrdošíjně mlčí. Tušíte, kolik to může stát, třeba jen v jedné zemi?

Kalkulace nákladů na přechod na obnovitelné zdroje zahrnuje celou řadu proměnných, které neznáme. Seriózní kalkulace jsou proto velmi obtížné, přičemž se průběžně objevují další a další náklady. Šéf ČEZu Daniel Beneš vyčíslil loni náklady na to, aby Česko plnilo závazky Evropské unie v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů na zhruba 1000 miliard korun do roku 2030. To znamená, že do roku 2030 zaplatí každý Čech včetně dětí přibližně 94 000 korun (čtyřčlenná rodina tedy 376 tisíc, pozn. red.), aby mohl být naplněn cíl Evropské unie produkovat 32 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. I přes vynaložení těchto nákladů však stále budeme na startu a k úplnému přechodu na obnovitelné zdroje povede ještě velmi dlouhá a trnitá cesta. Nejsem si jist, jestli by s tím lidé souhlasili, kdyby se jich někdo zeptal… Energetická politika přestává zohledňovat ekonomické zájmy lidí.

O tom, že ty náklady budou obrovské, snad nepochybuje vůbec nikdo. Co to udělá s cenami elektřiny, kde se zastaví jejich růst, o tom však také aktivisté nemluví…

Je zřejmé, že nejhorší to bude v období přechodu. Čili v době, ve které právě žijeme. Další generace již budou moci navázat na naši snahu, ale naše generace je nucena změnit zdroje energie a investovat do přebudování přenosové soustavy. To není legrace a jsme přitom v silném časovém presu.

Kde vůbec začala cesta k současnému fanatickému ekologismu?

Začátek lze spatřit uropných šoků v 70. letech. Evropa si tehdy uvědomila svoji závislost na arabských zemích, které se mohou chovat nepřátelsky. Vznikla proto snaha snížit energetickou závislost, která se později změnila na boj proti klimatickým změnám. K této změně došlo především z politických důvodů, kdy si mnoho politiků na tom vybudovalo kariéru. Medové řeči o ekologii přitom odsunuly do pozadí ekonomiku.

Evropský parlament už nějaký čas nutí členské země k tomu, aby investovaly do obnovitelných zdrojů. Projevuje se to v ekonomice?

Projevuje. Evropská unie vynakládá mnoho finančních prostředků neefektivním způsobem, což snižuje hospodářský růst. Kvůli tomu zaostáváme za zbytkem světa. Například když srovnáme pokrok Evropské unie a Číny za posledních 20 let, tak je z toho jasně patrné, kdo měl připevněnou kouli na noze a kdo se dynamicky rozvíjel.

Místo toho se Unie rozhodla, že spasí svět a zabrání oteplování planety. Její úsilí však prakticky nikdo nenásleduje…

Evropská unie je v boji proti oteplování planety stále osamocenější. Donald Trump nasměroval Spojené státy jiným směrem a Čína naším směrem nikdy nešla. Náš boj je přitom marný. Úspory v emisích, kterých Evropská unie dosahuje, jsou nižší než nárůsty emisí v jiných částech světa. Jinými slovy množství emisí i přes snahu Evropské unie stále narůstá. Je přitom zřejmé, že bez celosvětové kooperace se tento problém nemůže podařit vyřešit.

Takže EU kvůli OZE ekonomicky zkolabuje?

I s koulí na noze můžeme ekonomicky růst, takže nechci malovat čerta na zeď. Je však pravda, že jsme nadřadili ekologii nad ekonomiku a musíme si uvědomit, že vždy je to něco za něco. Netroufám si proto říct, že ze všech hledisek je to, co činíme, špatné. Pouze tvrdím, že z ekonomického hlediska se nechováme tím nejefektivnějším možným způsobem.

Čili mají pravdu ti, kteří tvrdí, že na tom nakonec země v Evropské unii vydělají?

Podle mě se to takhle nedá stavět. Vezměme si cestu na Měsíc. Byla ekonomicky přínosná? Vynálezů a inovací v souvislosti s cestou na Měsíc vznikla celá řada. Ale dělal se program Apollo kvůli nim? Letěli Američané na Měsíc proto, aby vydělali? Myslím, že ne. Letěli tam proto, aby tam byli první.

Obnovitelné zdroje se také nedělají kvůli zisku, ale kvůli snížení energetické závislosti a emisím. Tvrdit, že na obnovitelných zdrojích vyděláme,není seriózní. Dřív jsme byli přesvědčeni, že po klasické jaderné energii přijde jaderná fúze. Jenže ona zatím jaksi nepřišla. A s obnovitelnými zdroji to může být podobné. Říká se, že se jednou budou ekonomicky vyplácet, ale zatím to tak není. A nikdo skutečně neví, jak to v budoucnu bude.

Nevznikají taková rozhodnutí kvůli tomu, že do energetiky mluví čím dál víc laiků? V Německu o odchodu od jádra rozhodovala komise, ve které byli i kněží, ale žádný energetik. Termín odchodu od uhlí navrhuje komise, ve které je řada aktivistů, ale žádný opravdu stoprocentní energetik…

Dělat komise bez lidí, kteří dané oblasti rozumí, je podivné. Nevidím problém v tom, že jsou do komise pozváni lidé z různých oblastí, ale bez většinového zastoupení odborníků a praktiků z dané oblasti to nedává příliš velký smysl.

Mimochodem, je podle vás oficiální argumentace pro obnovitelné zdroje pro lidi srozumitelná?

Myslím, že argumenty, které se používají, jsou pro západní Evropu. Ta je bohatší a může si leccos dovolit. Ve východní Evropě ty samé argumenty zní směšně. Lidé, kteří mají hluboko do kapsy si zkrátka nemohou dovolit výrazné zdražování energií. Je přitom logické, že chudším lidem bude zdražování vadit více než bohatším lidem, a proto by na to měla západní Evropa brát ohled.

Může mít tažení EU proti emisím CO2 nějaký skutečný dopad na zpomalení oteplování Země?

Do roku 2050 bude na světě podle současných prognóz 9,7 miliardy lidí. Výrazný nárůst světové populace bude doprovázen i růstem emisí. Snaha Evropské unie je chvályhodná, ale také tak trochu donkichotská.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech