Analýza: Bez uhlí to v ČR nepůjde!

Uhlí hraje v aktualizované státní energetické koncepci (ASEK) významnou roli a s jeho využitím počítají všechny modelové scénáře. Půvab uhlí tkví v tom, že jde o domácí, tedy dostupnou surovinu s dlouhou historií, během které bylo vybudováno dostatečné zázemí pro jeho dobývání i pro výrobu samotné energie (tepla a elektřiny) jeho spalováním.

Tím, že se proces využití uhlí od těžby po konečné zpracování odehrává výlučně v tuzemsku, váže na sebe velký počet pracovních míst a má tedy nemalý sociální rozměr. Není proto divu, že uhlí i přes některé negativní ekologické dopady zůstává jedním z hlavních faktorů udržení relativně dostatečné míry energetické nezávislosti a cenové přijatelnosti získané energie.

Každý scénář ASEK se dívá trochu jinak na to, jak se s uhlím bude šetřit, nebo naopak jak se bude spotřebovávat. Všechny bez výjimky však narážejí na dosažení hranic těžby uhlí a na zátěž, kterou životnímu prostředí přináší jak těžba, tak přeměna uhlí na energii.

Počítají s vytěžením prakticky většiny existujících (ekonomicky) dostupných zásob uhlí (do limitů v případě uhlí hnědého). Tempo a celková míra těžby a využití uhlí v průběhu času, tedy odlišnosti scénářů, jsou pak dány prioritami jednotlivých modelů. Zda zdůrazňují např. minimalizaci (jakékoliv) ekologické zátěže, nebo čistě ekonomickou výhodnost, či dosažení co největší nezávislosti na vnějších zdrojích atd.

Ve všech případech musí dojít na postupný pokles využití uhlí v průběhu času. Je to dobře patrné z ukázek v grafu, kam byly vybrány dva, z pohledu využití uhlí „mezní“, scénáře: Zelený (snaží se uhlí co nejvíce vyhnout) a Konvenční ekonomický (používá uhlí „co to jde“).

UHLI ASEK 4

Porovnání mezi scénáři ukazuje následující graf. Jde o pohled na odhadovaný stav, kam doputují jednotlivé varianty ASEK v roce 2040 z pohledu využití hnědého a černého uhlí. Rok 2040 je jednak letopočtem, ve kterém většinou končí modelované období, a navíc jsou lépe zřetelné rozdíly proti dnešku, protože do té doby uplyne více času a odehraje se více změn.

UHLI ASEK 5

V grafu stojí zato si povšimnout několika rysů. Za prvé, v roce 2040 již dospívají modely k tomu, že využití hnědého a černého uhlí bude, či může být srovnatelné, jak léta před tím probíhal intenzivní úbytek použití hnědého uhlí. Tento závěr plně vynikne, pokud si uvědomíme, že „startujeme“ z úrovně, kdy odhadované využití hnědého uhlí v  roce 2015 činí 505,2 PJ a využití černého uhlí 184,6 PJ, tedy hnědé uhlí je dnes využíváno zhruba třikrát více než černé.

Za druhé a s určitou nadsázkou, čím méně se ve scénářích počítá s hnědým uhlím, tím více přebírá jeho roli uhlí černé a naopak (to neznamená, že během času spotřeba černého uhlí vzrůstá, jen roste jeho poměrný význam).Konečně, je evidentní, že s největší spotřebou hnědého uhlí počítá scénář Konvenční ekonomický a s nejmenší (tedy s největším útlumem) počítá scénář Zelený, což bylo možno očekávat.

ASEK nepředjímá žádné řešení v otázce hnědouhelných těžebních limitů. Nicméně „na tvrdo“ počítá s prolomením těžebních limitů scénář Bezpečnostní a soběstačný a Konvenční ekonomický, neboť oba hnědé uhlí potřebují a jsou na něm postaveny. Optimalizovaný scénář se nevyhýbá možnosti těžby uhlí za hranice limitů na dole Bílina.

Odpověď na otázku hnědouhelných limitů by mohlo dát letošní léto, kdy o nich bude jednat vláda, nejen s použitím podkladů ASEK, ale i dalších analýz. O termínech vyčerpání a ukončení těžby v jednotlivých hnědouhelných dolech vypovídá graf, který zachycuje předpokládané ukončení těžby v jednotlivých lomech.

UHLI ASEK 6Když uhlí, tak především pro teplo

Jestliže z různých důvodů (přirozených i záměrných) musí uhlí z české energetiky ustupovat, pak narůstá význam otázky, kde uhlí využít především. ASEK plošně staví prioritu pro teplárenství.

Palivový mix při výrobě tepla se musí změnám také přizpůsobit, ale jiné to je v případě tzv. decentralizované soustavy zásobování teplem (DZT) a v případě centralizovaného zásobovaní teplem (SZT). Oba typy soustav vycházejí z jiných podmínek.

DZT, což jsou, zhruba řečeno, blokové a domovní zdroje tepla, je v současné době postavena především na využití plynu. Uhlí se zde při výrobě tepla používá v menšině a během času proto nemusí tak rychle kopírovat celkový pokles ve využití uhlí v celém energetickém mixu. Platí to hlavně pro uhlí černé, které si ponechává určitou atraktivitu díky vyšší výhřevnosti.

U soustavy centrálního zásobování, kam patří velké zdroje v teplárnách nebo výroba tepla v elektrárnách, naopak spotřeba hnědého a černého uhlí spotřebu plynu výrazně předbíhá. Změny, kterými teplárenství musí projít, jsou zde náročnější na investice při přechodu na jiná paliva nebo v modernizaci a spojení výroby tepla s výrobou elektřiny. Aby cenový nárůst tepla pro konečné spotřebitele nebyl v takových případech velký a skokový, nebo aby se SZT náhle nerozpadly, k tomu má sloužit stále dostupné a relativně levné uhlí. Teplárny by pak měly být schopny nahromadit více finančních prostředků na budoucí modernizace zdrojů.

Celý proces by pak měl probíhat na pozadí klesající spotřeby tepla ze SZT vlivem energetických úspor i přechodů ze soustavy SZT na DZT v některých případech. Pokles dodávek tepla z uhlí je předpovídán po dráze, jak ji ukazuje následující graf ve variantě Optimalizovaného scénáře.

UHLI ASEK 7

Pro představu doplňme, že v současné době zaujímá využití uhlí pro výrobu tepla (v SZT) něco přes 8,5 procenta celkového využití uhlí v energetice. Hlavní pokles ve spotřebě uhlí se tedy musí odehrát v elektroenergetice. Nastane postupný výrazný pokles instalovaného výkonu uhelných elektráren, který až na výjimku již není „rušen“ výstavbou nových zdrojů.

Černé uhlí černým koněm?

Jak již bylo řečeno, tam, kde rychleji mizí z energetického mixu hnědé uhlí, vypomáhá uhlí černé, ať je to ve výrobě elektřiny nebo při výrobě tepla.

ASEK tak dává svým způsobem černému uhlí šanci. Nicméně vzhledem k útlumu těžby, ke kterému dochází v posledních létech v OKD, se v budoucích létech předpokládá objemnější dovoz černého uhlí z Polska. Souběžně s tím by měl klesat export černého uhlí. Po roce 2016 až 2018 bychom se tak stali čistým dovozcem černého energetického uhlí. Podle kalkulací ASEK by nejvyšší míry dovozu černého uhlí bylo dosaženo v létech 2020 až 2030.

Černé uhlí v energetickém mixu může tedy po roce 2040 klidně přežít uhlí hnědé.

A jednu zajímavost na závěr: Počítá ASEK s tím, že by v nějaké oblasti klesla časem spotřeba uhlí až na nulu?

Ano, a to u domácností v případě hnědého uhlí. Zde se předpokládá, že hnědé uhlí a brikety postupně z domácností vymizí, byť to v případě Optimalizovaného scénáře, je až po roce 2040. V nezměněném objemu, ba dokonce slabě více, mohou domácnosti spalovat uhlí černé a okrajově i koks. Hlavními substituenty za hnědé uhlí by měla být biomasa a nástup tepelných čerpadel a kolektorů.