ArcelorMittal chce otevřít skládku uhlí

Huť potřebuje uhlí pro výrobu koksu. V posledních letech firma musí skladovat víc uhlí než dřív, kdy téměř veškeré uhlí brala od společnosti OKD. Foto: Wikipedia.org Petr Štefek

Hutní společnost ArcelorMittal Ostrava (AMO) chce ve svém areálu vybudovat otevřenou polní skládku na 200 tisíc tun uhlí. Město i Moravskoslezský kraj vydaly ke skládce předběžná souhlasná stanoviska. Obyvatelé z okolí ale protestují.

Huť potřebuje uhlí pro výrobu koksu. Na místě je skládka uhlí od roku 1998, ale dočasná. V posledních letech tam ale firma musí skladovat víc uhlí než dřív, kdy téměř veškeré uhlí brala od společnosti OKD a stačila jí zásoba na několik dní. V roce 2015 začaly výpadky dodávek z OKD, které navíc oznámilo, že těžbu za pět let zřejmě úplně ukončí.

Čtěte také:
Bakalův recept na zbohatnutí
Nadace OKD vstoupila i do virtuálního světa

Musíme uhlí nakupovat i ze zámoří, kde se některé regiony občas potýkají s přírodními katastrofami. Proto vznikl záměr vybudovat polní skládku uhlí na 200 tisíc tun ročně, což je zásoba na dva měsíce, která by byla využita v případě výpadku,“ vysvětlila mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková. Množství uhlí, které se do huti přiváží, by i s využitím skládky zůstalo stejné jako dosud.

Huť zvažuje dvě varianty skládky: otevřenou a zakrytou. Při otevřené skládce, kterou podnik preferuje, by uhlí pokryla speciálně vytvořená krusta, prášilo by se převážně jen na místě při nakládání a vykládání a skládka by vyprodukovala 7,6 tuny emisí prachu ročně. U zakryté varianty by bylo emisí 16 tun. V halách by totiž muselo být nepřetržité odvětrávání, a dvacetimetrovými komíny by tak šlo do ovzduší více prachu. Navíc by větráky byly hlučné, a to i v noci.

Jako kompenzace huť nabízí odprášení Vysoké pece 3, vysázení několika desítek stromů a častější čištění některých silnic. Opatření by podle zástupců firmy měla zachytit tolik prachu, že se to vyrovná nově vytvořeným emisím. „Doporučujeme variantu kryté skládky s tím, že požadujeme větší kompenzace, než je navrženo,“ řekla náměstkyně ostravského primátora Kateřina Šebestová (ANO).

Obyvatelé Radvanic a Bartovic, které patří mezi místa s nejhorším ovzduším v Česku, ale stavbu skládky zcela odmítají. „Nechceme ani gram znečištění navíc. Děti trpí, všichni máme zničené zdraví. Je jedno, jestli otevřená nebo zavřená, životní prostředí nám zhoršíte, bude se nám hůř dýchat. Žádáme stát, kraj, obec, aby zamítly projekt v celém rozsahu,“ zaznělo na veřejném projednání záměru. Navržené kompenzace považují za nedostatečné.

V Radvanicích a Bartovicích jsou už tak velká zdravotní rizika, že my už nechceme nést další jakékoliv znečištění. Kompenzace, které nám dává ArcelorMittal, jsou už dávno proběhlé a jsou za evropské peníze. Nechceme je přijmout a nechceme tady 200 tisíc tun uhlí,“ řekl místostarosta Radvanic Aleš Boháč.

Pro skladování uhlí je podle něj dost místa v důlních areálech v Karviné. „Jestli tady někdo přiveze vagon a trajekt přes celou zeměkouli, tak mi nemůže říct, že to uhlí nemůže zůstat v Karviné,“ řekl Boháč. „Ať to uhlí mají, ať je práce, ale kdekoliv jinde, a ne tam, kde je nejhorší znečištění, a navíc když lžou, že jeho dopad bude bagatelní. A my říkáme: Nebude! Při foukání větru to je masakr,“ uzavřel.

AMO uvádí, že plní všechny ekologické limity, přesto patří v regionu k největším znečišťovatelům. V posledních letech uvedl podnik do provozu ekologické systémy za víc než dvě miliardy korun. Loni vypustil do ovzduší 440 tun prachu, nejméně v historii. V 70. letech minulého století přitom huť vypouštěla do vzduchu téměř 40 tisíc tun prachu. Na znečištění ovzduší v oblasti mají podíl i doprava, lokální topeniště a škodliviny z Polska.

Mohlo by vás zajímat:
Caterpillar vymýšlí bagry budoucnosti
Běloruský gigant BelAZ 75710
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze