Architekt chce zpřístupnit zasypaný kostel

Zasypaný kostel Všech svatých dnes leží zhruba 90 metrů pod zemí. Foto: znicenekostely.cz

V roce 1983 byl kostel Všech svatých v Radovesicích nedaleko Bíliny téměř neponičený zasypán skrývkou a v místní výsypce se v tehdejší podobě vyskytuje dnes dodnes. Mladý architekt Adam Kössler by ho chtěl zpřístupnit turistům.

K zasypanému kostelu v Radovesicích se Kössler dostal, když sháněl materiál k tématu obcí zatížených těžbou uhlí. Při svém bádání narazil na popis zasypávání a rozsáhlou fotodokumentaci, z čehož vyvodil, že stavba stále leží nestržená zhruba 90 metrů pod zemí, napsal server lidovky.cz.

Čtěte také:
Z hornické bašty je skanzen
K uhlí je třeba přistupovat opatrně

Zasypávání kostela započalo 3. března 1983 v 11 hodin dopoledne. Z pásového dopravníku byla padající skrývkou zničena střecha věže, kterou následně vyplnil týž materiál. Totožným procesem prošla poté i kostelní loď, z níž se před samotným aktem odstranila střecha. V následujících dnech bylo zasypáno i okolí stavby.

Kostel tak byl „pohřben“ v nepříliš zničené podobě a s velkou pravděpodobností tam leží stále. A to i přes hloubku, v níž se nachází, a tlak, které v průběhu více než tří desítek let sehrály svou roli.

„Rozhodně se nezachoval v původním stavu,“ uvědomuje si mladík. „Nedělám si iluze, může to být torzo, ale věřím, že stojí,“ dodává vzápětí energicky. Nápad tak byl na světě.

Ke kostelu výtahem

Rodák z Prahy svou diplomovou práci s názvem Zasypaný kostel Všech svatých tvořil v rámci studia architektury na liberecké univerzitě v ateliéru Fránek/Raková. Při jejím zpracovávání zkoumal několik variant jak stavbu s povrchem propojit. Diagonální ani horizontální vrty nepřipadaly v úvahu, jak posléze zjistil. Zvítězila tak na první pohled nejjednodušší možnost – vertikální štola.

Nejprve by tak bylo třeba vyhloubit kolmou betonovou studnu. Za pomoci tryskové injektáže, během níž se mísí hmota s betonem, by se následně musel zafixovat materiál nad kostelem a v jeho okolí. Kolem stavby by tak vznikl betonový sarkofág, z něho by se postupně odebírala skrývka se zeminou.

Návštěvníci by se do podzemí spouštěli výtahem vybudovaným ve zmiňované betonové studni. Po výstupu z výtahu, jenž by obklopovalo schodiště s galerijními prostory, by přešli do hlavního sálu. Na jeho konci by byla vytvořená další studna, světlovod, který by sváděl do nitra stavby světlo z povrchu.

„Zdá se to jako utopie. Technicky by to ale mělo být proveditelné. Vycházel jsem z technologie, která je dostupná a vše konzultoval s inženýry,“ říká devětadvacetiletý architekt.

Majitel výsypky, společnost Severočeské doly, případné zpřístupnění kostela nevylučuje. Radovesickou oblast postupně rekultivuje, přičemž poslední obnovovací práce by měly být zrealizovány v roce 2030.

„Již dnes jsme členy pracovní skupiny pod záštitou Ústeckého kraje, která se otázkou využití potenciálu radovesické rekultivace zabývá a měla by vyústit k vytvoření svazku obcí Radovesické oblasti,“ komentuje pro Lidovky.cz mluvčí společnosti Lukáš Kopecký. Podotkl, že k výsypce bude zpracovaná studie obnovy prostředí, jejíž cílem bude zvýšit životní úroveň místních obyvatel.

„Záleží tedy na občanech okolních obcí, zda se rozhodnout záměr zpřístupnění kostela, v rámci této studie, realizovat či nikoli,“ doplnil Kopecký.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Sen každého kluka z pískoviště
V lomu našli pravěký strom starý 20 milionů let
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze