Babišova vláda bude řešit jaderné úložiště

Obyvatelé lokalit, kde by mohlo vzniknout úložiště jaderného odpadu, proti tomu vytrvale protestují. Foto: www.nechcemeuloziste.cz

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) dnes projedná plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na další tři roky.

Materiál měl jako bod programu jednání už minulý kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), 6. prosince však v demisi jeho projednávání přerušil. Příprava hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku má podle materiálu do roku 2020 stát 1,7 miliardy korun. Částka zahrnuje průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím v lokalitách. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti.

Čtěte také:
ČEZ prý jaderné bloky stavět nebude
Němci uskladní jaderný odpad na milion let

Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Čtyři lokality mají letos postoupit do užšího výběru, finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. Nová vláda v programovém prohlášení uvádí, že výstavbu úložiště zajistí.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Podle zástupců Platformy proti jadernému úložišti v Česku chybí veřejná diskuse o nakládání s vyhořelým palivem. Koncepce, která ho řeší, podle nich neobsahuje řádně zpracované jiné varianty, jako je dlouhodobé skladování nebo technologické přepracování. Ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš na konci listopadu uvedl, že by se mělo začít mluvit i o tom, zda je skutečně nutné, aby v Česku úložiště vzniklo. Platforma sdružuje 12 spolků a 23 obcí, které leží poblíž lokalit zvažovaných pro úložiště vyhořelého paliva.

Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna