Babišovi radím. Nebudu říkat v čem

Petr Paukner

Petr Paukner

V exkluzivním rozhovoru pro server iUHLI.cz to říká největší tuzemský obchodník s uhlím a majitel společnosti Carbounion Bohemia Petr Paukner. Paukner dále varuje před obrovskými investicemi do jádra a vysvětluje okolnosti vzniku analýzy, kterou vypracoval pro ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Co je podle Vás v tuto chvíli největším problémem české energetiky?

Zahleděnost sama do sebe. A hledání koncepce, kterou chceme udělat. Opíráme se o to, že máme svá specifika. Na věc se nedíváme ekonomicky. Energetika by měla mít určitou strategii. Tak, jako za minulého režimu byl kladen největší důraz na energetiku, aby nebyla tma. Osobně si myslím, že bychom se měli dívat na německou energetiku. Nemusíme ji kopírovat do každého detailu, ale ona určuje trendy. A podívat se třeba objektivně na to, jak vypadá situace s jadernými elektrárnami. Souhlasím, že jádro je jenom překlenovací technologií, jak říkal Václav Pačes, a je dobré, že v Česku je jádro společensky i politicky akceptovatelné, a my na něj teď, dle mého názoru, v příliš velkém rozsahu sázíme. Měli bychom ale vědět, jak dlouho bude přechod trvat. Pamatuji si, když vláda Mirka Topolánka říkala, že v roce 2020 tu bude obrovský nedostatek elektřiny. V současné době vyvážíme 16 TWh elektřiny netto. Nedíváme se na to, že se dnes vyrábí věci s daleko menší spotřebou elektřiny. Evropa šla na obnovitelné zdroje, ať chceme nebo nechceme, musíme to respektovat. Za cenou elektřiny jde ale průmysl. Proto musíme být velmi opatrní, abychom neudělali nějaké rozhodnutí , které by znamenalo, že nebudeme konkurenceschopní a budeme příliš zatěžovat národní rozpočet, což je druhá varianta.

Jak byste si Vy osobně optimálně představoval energetický mix ČR?

Měli bychom si představit objektivní spotřebu. Je to jednodušší než definitivně odhadnout trend. Domnívám se, že evropská energetika je na rozcestí a Evropa, bohužel, žádnou strategii nemá. Odhad spotřeby se nesmí dělat jako vždy. Každý rok jedno a půl procenta či dvě procenta plus. Za dvacet let to totiž dá čtyřicet procent. To je špatně. Druhá věc je skutečně si odhadnout, do jaké míry se budou vyvíjet obnovitelné zdroje. Ne střílet jeden jaderný blok za druhým. Na Slovensku budou dříve či později uvedeny do provozu rozestavěné jaderné bloky elektrárny Mochovce. Vždyť je to vedle nás. A do jaderné elektrárny Mochovce již bylo dáno tolik peněz, že prostě musí být dokončena. To je v bleděmodrém případ prvních dvou bloků Temelína. Co se bude dělat s tou elektřinou? Představte si, že Vás bude stát 90 až 100 eur a vy ji budete vyvážet za 30 eur. To je dokonalý obchod.

Jaká je podle Vás budoucnost uhlí v ČR?

Je dána určitým konzervativizmem a tradicí. Od druhé světové války jsme jeli na velkou spotřebu uhlí. Byl to domácí zdroj, zejména hnědé uhlí. Včetně Slovenska jsme těžili 100 milionů tun. Pak to skončilo, dnes je to kolem 39 milionů tun. Když dojde k tomu, co jsem napsal ve studii, bude pro spotřebitele jasno do roku 2035 nebo 2040. Do té doby uhlí bude. Co bude po roce 2050 si netroufám říci. Už to zdaleka nebude takový hit, jak se říká. A podíl uhlí se bude neustále zmenšovat. Je to dané i technologicky.

Vy jste do debaty ohledně limitů těžby hnědého uhlí vstoupil analýzou, kterou zveřejnil ministr financí Andrej Babiš. Tušíte, proč si vybral Vaši firmu?

Lidé, kteří se v tom vyznají, na mě upozornili. Tedy, že by mě měl Babiš kontaktovat a zeptat se mě na bilanci o uhlí. Je pravda, že kontrakty znám asi nejlépe ze všech. Musím znát nejen ty, které mám já, ale i ty, které má konkurence. Proto se na mě Babiš obrátil. Řekl jsem, že analýzu vypracuji, ale udělám ji podle sebe. Ať si s ní pak dělá, co chce. Buď se mu bude líbit, nebo ne. On mi neřekl, jestli se mu líbí nebo ne. Zeptal se, jestli to může zveřejnit a já souhlasil. Nemám s tím problém.

Proč jste studii vypracoval zdarma?

Ano, naprosto zdarma. To znovu zdůrazňuji. Peněz mám dost. Podívejte, kolik vydělávám ročně. Podobné studie musím stejně předkládat. Jsem totiž zároveň za Českou republiku členem Coal Industry Advisory Board (CIAB). Podobnou analýzu budu dávat i Mezinárodní energetické agentuře (IEA). Tam sedí šéfové všech hnědouhelných a černouhelných společností na světě nebo jejich viceprezidenti. Peníze nepotřebuji. Nemám poradenskou firmu, mám obchodní firmu.

Změnil nebo změní podle Vás ministr financí Andrej Babiš dle Vaší analýzy názor na limity?

Nevím, nemluvil jsem s ním. Byl na dovolené. Abych pravdu řekl, kdybychom o tom diskutovali, tak by mi ministr řekl názor a já bych mu řekl svůj. Co patří do rezortu financí se mě vůbec netýká. S Babišem jsem jednal již dříve. Kontaktoval mě proto, že chtěl člověka, který se pohybuje v branži. Kdo mě doporučil, nevím. Řekl, že se v branži pohybuji léta a mám dobré renomé. A chce se proto se mnou o některých věcech poradit. Tečka. Nebudu říkat o jakých. Ale týkalo se to energetiky, uhlí.

Jste vy osobně nebo prostřednictvím Vašich firem v kontaktu s Andrejem Babišem nebo jeho firmami?

Ani s jednou. Nedodávám jim uhlí, nedodávám jim plyn, ani elektřinu.

Jak vnímáte zájem Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a ČEZ o německá aktiva švédského státního koncernu Vattenfall? Je to podle Vás reálné?

Myslím si, že ČEZ by měl o německá aktiva švédského Vattenfallu projevit vážný zájem. Nemělo by to být jenom jako. Jako například Slovenské elektrárne. Každý totiž ví, že si ČEZ nemůže koupit jadernou elektrárnu Mochovce. Vattenfall je ale velmi zajímavý. Myslím si, že se tím ČEZ velmi významně zabývá. Kdyby si ČEZ koupil německá aktiva Vattenfall, tak se stává skutečně evropskou firmou. Navíc je v Německu, to znamená v prostředí, které je lépe čitelné než Albánie a další balkánské země. Instalovaný výkon elektráren hnědouhelných Vattenfall v Německu je větší než instalovaný výkon ČEZ v Česku. Co se týče uhlí, tak v Lužické oblasti se kope asi 60 milionů tun uhlí. To je víc než Severočeské doly, které jsou v Česku největší (těží ročně více než 20 milionů tun). Navíc se v Lužické oblasti dělá multiprach a brikety. Pro ČEZ by akvizice znamenala přestup do vyššího patra. To samé se týká EPH Daniela Křetínského. Pohled Švédů je prý takový, že Křetínský se jim zdá jako překupník, zatímco ČEZ jako partner. Pro ČEZ by akvizice měla velký význam, mohl by se tak dostat mezi prvních pět evropských hráčů.

Kdo podle Vás německá aktiva švédského koncernu Vattenfall nakonec koupí?

Netipuji. Jsou tam zahraniční zájemci. Mohou do toho nastoupit i finančníci, kteří chtějí peníze. Ale zase si myslím, že Švédové budou chtít prodat aktiva někomu, kdo není překupník. To je určitá zodpovědnost. A to budou podle mého názoru chtít také Němci. Každopádně je to zajímavé. Jak ČEZ, tak EPH mají eminentní zájem. To je naprosto jasné. I když si myslím, že ČEZ má delší dech.

Očekáváte výraznější zvýšení dovozu uhlí do ČR?

Dobře víme, že k dovozu uhlí nevedl fakt, že by uhlí ze zahraničí bylo výborné. K dovozu vedla vysoká cenová politika, kterou nasadili kluci z Mostu. A je zajímavé, že o cenách se v případě limitů teď nikdo nebaví, jako by neexistovaly. To mi znovu potvrzuje to, že jim jde jen o zvednutí hodnoty těžební společnosti, o nic jiného. Myslím si, že dovozy nejsou akutní. Tato věc byla o tom, že EPH by si klidně koupil mostecké nebo jakékoli jiné uhlí, pokud by to bylo za dobrých cen. Ale v současné době to jde trochu proti nim. Když rozhodnutí padalo, byla koruna za 25 Kč/EUR, teď je za 27,50 Kč/EUR. Jsem přesvědčen, že kdyby bylo k dispozici uhlí ve výši půl milionu až milionu, že by si ho EPH rád koupil. Ale za předpokladu, že ceny budou nižší.

Považujete za správné nechat tuzemské uhlí ležet, propustit horníky a dovážet ze zahraničí?

Já bych to upřesnil. Celá studie byla relativně vlastně pro těžaře, nebyla to protitěžařská studie. A mě na tom zarazila ta věc, že se najednou musí řešit lom ČSA, jako by mělo teplárenství zkolabovat. Spíš bych to řešil takto, vedení Severočeských dolů dokázalo vyřešit střet zájmů ohledně lomu Bílina v klidu a pohodě. Skoupilo pozemky, připravilo se na to, že když vláda řekne prolomit, tak bagry budou bez problémů pokračovat dál. Kdybych byl politikem, udělám to stejně. A pokud se mě na to bude Babiš nebo kdokoli ptát, tak to řeknu. Řeknu mu – vyřešte si, chlapci, střet zájmů. Vyřešte si to jako na Bílině. Jakmile to budete mít, přijďte za námi, a tím se získá určitá doba. Doporučuji vyřešit nejdříve střet zájmů. I pro politiky to pak bude snazší. Spolumajitel Severní energetické Jan Dienstl chce zvýšit hodnotu společnosti, a proto chce prolomení limitů. Ale že by tam chtěl kutat? Oni by nejdříve udělali společnou firmu se státem, kde by státu eventuálně za veliké peníze nabídli prodej firmy. Oni nejsou horníci, ale já jim to nemám za zlé. A horníci? Když se prolomí limity na Bílině tak tam minimálně 500 horníků může nastoupit do Severočeských dolů.

Co je z hlediska vašich obchodních zájmů výhodnější? Je lepší uhlí dovážet nebo těžit v ČR?

Kdyby se prolomily limity na ČSA, byla by to pro mě výhodnější situace. Když je obchodník v situaci, že těžař má uhlí nadbytek a neví kam s ním, tak dá lepší marži. Je mu to jedno. Odeber mi to, a budu šťastný. Proto si osobně myslím, že pro mě by bylo komicky lepší, kdyby padly všechny limity. Byl by přebytek uhlí. Cena by šla dolů. A stoupl by význam každého obchodníka. V dobách, kdy je nedostatek uhlí, mají obchodníci nejnižší marže. Musí se jasně říct, zda bude uhlí potřeba. Bílinu bych pustil, když to není žádný problém. Dnes je Bílina páteří českého teplárenství. Sokolov dodává 30 procent, Bílina 60 procent a Severní energetická pět procent.

Podle dostupných zdrojů nepatří EPH mezi vaše partnery, snažíte se to změnit. Spolupracujete s EPH?

Já s EPH obchoduji, dávám jim 50.000 tun uhlí do Komořan. EPH nepatří mezi největší odběratele. Dělám asi 1,6 milionu tun uhlí ročně dohromady včetně ruského uhlí. Není to úplně velký odběratel.

V jakém vztahu je pak prolomení limitů s Vašimi obchodními zájmy?

Je mi šedesát let. Mám smlouvy, které mi v dnešním rozsahu pojedou ještě deset let. Pak některé smlouvy přestanou a některé budou pokračovat dál. Nemám šanci a nebudu zásadně říkat, že moje děti to budou dělat dál a dál. To je na osobních vztazích, osobních kontaktech a historii, kterou mám. To nemůžete takto vzít a přenést jako fabriku. To jsou vztahy s lidmi, což je dosti složitá věc. Když se prolomí Bílina, bude to dobré. Bude tu kvalitní uhlí, bude k dispozici, teplárny budou v klidu. Co se týče mě, tak když se prolomí obojí, bylo by to ještě lepší. Přitom jsem to ve studii nenapsal, protože si osobně myslím, že je to blbost.

Petr Paukner se narodil v Písku. Po maturitě na gymnáziu v Milevsku odešel na Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde vystudoval zahraniční obchod. Působil v Metalimexu, což byl jeden z Podniků zahraničního obchodu. V roce 1998 odtud odešel a osamostatnil se. Dnes je majitelem skupiny Carbounion, která se zabývá obchodem s uhlím, elektrickou energií a plynem. Paukner patří k nejbohatším podnikatelům v Česku. Dnes mu s odhadovaným majetkem 4,2 miliardy korun patří podle žebříčku Forbesu 32. příčka mezi nejbohatšími Čechy a jeho skupina Carbounion Bohemia dělá při obratu 10,5 miliardy korun hrubý zisk přes půl miliardy.

 

 

 

 

 

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze