Balcarová: Energetickou bezpečnost neohrožujeme

Podle ministra Brabce jsou návrhy poslankyně Balcarové jen opsané od ekologických aktivistů. Foto: Balcarová

Pirátská poslankyně Dana Balcarová chce prostřednictvím pozměňovacích návrhů k novele zákona o ochraně ovzduší zavést nové restrikce zejména pro elektrárny. Na dnešním semináři v Poslanecké sněmovně ale sama uznala, že její pozměňovací návrhy nejsou ideální. Proč se nesoustředí spíše na hlavní znečišťovatele ovzduší, tedy na dopravu a lokální topeniště, vysvětlila v rozhovoru pro iUHLI.cz.

Na podporu svého návrhu, aby nebyly umožněny výjimky pro velké elektrárny, argumentujete v médiích tím, že „jsou české limity nastaveny velmi mírně a v některých parametrech jsou benevolentnější než v Číně.“ Ve skutečnosti je tohle tvrzení pravdivé jen v případě nově stavěných čínských zdrojů, což sama uvádíte ve svém pozměňovacím návrhu. Argumentace vůči veřejnosti je tedy, řekněme, poněkud zavádějící. Co vás k tomu vede?

Je třeba vycházet z našich podkladů, ne pouze z výstupů v médiích, které nutně zjednodušují. Nicméně bavme se o podstatě. V Číně mají nové uhelné elektrárny limit pro oxidy dusíku 100 mg/Nm3. V Česku stávající 175 mg/Nm3. To je dost velký rozdíl. Navíc nikdo nenavrhuje, abychom limity zpřísňovali. Navrhujeme, aby naše uhelné elektrárny plnily limity, které byly stanoveny.

Čtěte také:
Piráti plení poslední zelené ostrůvky
Pirátská poslankyně chce omezit uhlí

Žádná z elektráren, o které jde, nepatří stoprocentně státu. Co když se jejich akcionáři rozhodnou, že znečištění nesníží a za čtyři roky ukončí činnost? Co to udělá s energetickou soběstačností a bezpečností České republiky? Německé přebytky nejsou stabilní, Poláci vyrábějí z uhlí, Rakousko dováží elektřinu z Čech…

Náš pozměňovací návrh bude mít zanedbatelné dopady na energetickou bezpečnost, neboť nezasahuje teplárenské zdroje a pouze povede k omezení přebytku výroby elektřiny. Nelze očekávat, že vlivem nevydávání výjimek dojde k odstavení všech zdrojů, které spadají do kategorie nad 300 MWe. Na základě dostupných údajů nebude mít polovina těchto zdrojů větší problém povinnost naplnit, u druhé poloviny bude část zdrojů pokračovat v omezeném režimu (1500 hodin ročně, tedy jako záloha pro případ potřeby), část bude modernizována a část odstavena, a to včetně zdrojů, kde je plánováno odstavení už nyní a nemá to vazbu na navrhovanou změnu. Náš pozměňovací návrh je navíc v souladu se Státní energetickou koncepcí ČR, ve které si Česká republika jako jeden z cílů stanovila výrazné omezení výroby elektřiny z uhlí v kondenzačních elektrárnách. Z tohoto pohledu je tedy navržené opatření spíše konzervativní.

Uvádíte, že „zrušení výjimek nebude mít vliv na cenu tepla ani elektřiny, protože se nedotkne tepláren“. Ale teplárny nefigurují mezi 11 největšími výrobci elektřiny, které uvádíte ve svém pozměňovacím návrhu. Jak tedy teplárny podle vás dokážou nahradit případné odstavení 11 největších zdrojů elektřiny?

Odstavení 11 největších zdrojů elektřiny se prostě v souvislosti s návrhem nestane. V pozměňovacím návrhu to také přesně uvádíme a argumentujeme. Podstatná část limity plní, či počítá s investicemi k jejich plnění. Jen pro příklad: modernizované Tušimice II plní. Nové Ledvice jsou ve zkušebním režimu, ale nedá se očekávat neplnění u moderní elektrárny po optimalizaci provozu. Opatovice vypsaly výběrové řízení na snížení znečištění na úroveň nových limitů. Kromě toho jakýkoliv z provozů může fungovat dál v omezeném režimu, který umožňuje limity překračovat.

Pokud majitelé elektráren investují a splní podmínky pro provoz po roce 2021, nepromítnou své, dohromady miliardové, náklady do cen elektřiny? Bylo by zvláštní, kdyby to neudělali. Jste si opravdu jistá, že rychlý zákaz výjimek nebude mít vliv na cenu elektřiny?

Návrh povede ke zvýšeným nákladům pro některé uhelné elektrárny, nicméně cenu elektřiny to neovlivní. Cena silové elektřiny vzniká na evropském trhu a výrobní náklady českých elektráren nehrají při určování spotové ceny silové elektřiny prakticky žádnou roli. Při současné konstrukci ceny elektřiny (tzv. Merit OrderEffect) nemůže případné zvýšení nákladů výrobce promítnout do ceny, ale klesá o něj jeho aktuální zisk. Samotné zavedení přísnějších limitů pro znečišťování může sice v celé EU o něco zvýšit cenu elektřiny, ale tento efekt je zcela nezávislý na navrhované změně v českém zákoně.

Říkáte, že „z vypouštěných druhotných látek se sekundárně vytváří mnohem více nebezpečného poletavého prachu“, než sedm procent, jež se uvádí oficiálně. Kolik procent znečištění polétavého prachu tedy elektrárny vytvářejí?

Podle zprávy o životním prostředí ČR 2015 způsobují tepelné elektrárny a teplárny 33 % látek, z nichž vzniká v ovzduší prach, což z nich činí hlavní celkový domácí zdroj. To jsou oficiální data Českého hydrometeorologického ústavu. Samozřejmě se nedá říct, kolik prachu kdy z těchto tzv. prekurzorů vzniká, velký vliv mají povětrností podmínky. Ale to nic nemění na tom, že pokud chceme řešit prach, nemůžeme veřejnou uhelnou energetiku vynechat.

Podle údajů, na které upozorňuje šéf českého teplárenského sdružení Martin Hájek, jsou domácnosti jednoznačně největším znečišťovatelem v polétavém prachu a benzo(a)pyrenu, kde jsou téměř výhradním znečišťovatelem. Tento problém úplně vyřeší pravomoc obcí zakazovat spalování hnědého uhlí na svém území, jak navrhujete?

Od našeho pozměňovacího návrhu samozřejmě nelze očekávat zázračné vyřešení problému, ale je to jeden z prvních kroků směřujících k lepší kvalitě ovzduší. Hnědé uhlí dnes zůstává jediným legálním palivem, jehož spalování v několika málo lokálních topeništích (pokud se jedná o zastaralý kotel či kamna) může mít dramatické negativní dopady na kvalitu ovzduší v celé obci. Starostové by měli mít možnost v takovém případě zasáhnout. Samozřejmě je potřeba pokračovat dál. Například postupně vyloučit používání i kotlů 3. až 5. emisní třídy. Pomohlo by také zavedení environmentální složky energetické daně na uhlí využívané ve zdrojích mimo EU ETS. A samozřejmě také pokračování kotlíkových dotací (třeba i díky výnosů environmentální složky energetické daně).

Čtěte také:
Policie zasáhla proti aktivistům správně
Střet poslankyně s ministrem pokračuje

Navrhujete, aby obce měly pravomoc rozhodovat o tom, co se může na jejich území spalovat. To určitě hodně lidí uvítá a i s ohledem na statistiky znečišťování. Ale na druhou stranu, na jaké zdroje tepla budou moci přejít lidé, jichž se to dotkne? Kde na ně vezmou peníze?

Nízkopříjmové domácnosti mají již dnes nárok na příspěvek na vytápění dřevem ve výši až 19.788 korun ročně. V případě zemního plynu je pak tato částka dokonce vyšší (na rozdíl do tuhých paliv není stanovena paušálně, ale odvíjí se od skutečných nákladů). Zdaleka ne všechny domácnosti ohrožené energetickou chudobou ovšem o této možnosti vědí a využívají ji. To je třeba změnit.

Z hlediska čistoty ovzduší by stejně bylo nejlepší, aby domácnosti topily plynem, nebo používaly dálkové teplo. Ani jedno však není celoplošně reálné. Máte na tenhle problém nějaké řešení? Tušíte, kolik by jeho zavedení stálo a kde by se na něj vzaly peníze?

Zapomínáte ještě na tepelná čerpadla a samozřejmě i biomasu, byť není z hlediska ovzduší tak čisté, jako plyn, tak v řadě obcí s dostupným zásobováním například peletkami, je to vhodné řešení, neboť moderní kotel na dřevo produkuje 10x méně znečištění, než stejně moderní kotel na uhlí. Výměna všech starých kotlů a kamen by stála několik desítek miliard. Už teď se z fondů EU alokovalo 9 miliard na kotlíkové dotace. Takže jsme tak ve čtvrtině, co se týká prostředků, které se budou investovat. Je tedy třeba jednat o zavedení environmentální složky energetické daně na uhlí, která by také financovala výměnu topenišť (byť sama na to nejspíš stačit nebude).

Jste pro to, aby lidé topili dřevem „z místních zdrojů“. Jenže hoření dřeva znamená pro ovzduší také emise, jen v pozměněném složení. Není to jen „vytloukání klínu klínem“ místo skutečného řešení? Máte také přehled o tom, jak by se výraznější přechod na topení dřevem projevil na lesních porostech?

V případě srovnání uhlí a dřeva jsou data bohužel neúprosná. Odborná firma Envirta spočítala, že na produkci 1 tuny prachu stačí 9-13 kotlů na hnědé uhlí, ale 22-32 kotlů na černé uhlí a 83-137 tun kotlů na dřevo, vše v případě kvalitního moderního kotle. Lesy samozřejmě musí být chráněny, před nadměrnou těžbou. To je otázka lesní legislativy a také toho, aby nebyly stanoveny přehnaně vysoké dotace na využívání biomasy. V tomto ohledu je daleko větší riziko spoluspalování a spalování dřeva ve velkých zdrojích, než využívání dřeva v malých zdrojích

Ve vašem návrhu nefiguruje doprava, jež je druhým největším znečišťovatelem po domácnostech. Pro ni řešení imisí navrhovat nebudete? Proč?

Nemůžeme řešit vše najednou. Navíc doprava nemá úplně jednoduché řešení na úrovni národní legislativy. Je potřeba někde začít. A začínáme u hlavních zdrojů prachu, znečištění, které nás nejvíce trápí. Nejsme jediná strana, jsme v opozici a nemáme MŽP, takže sami těžko budeme řešit vše a hned.

Uvedla jste, že znečištění uhelnými elektrárnami stojí stát, firmy a občany ročně 51 miliard korun na nákladech na poškozené zdraví, pracovní neschopnost, poškozenou úrodu a další položky. Kolik stát, firmy a občané zaplatí za dopady znečištění z dopravy a z lokálních topenišť?

Tato data zatím nejsou bohužel k dispozici. U lokálních topenišť to bude neméně stejná částka, dost možná větší. Myslíme si, že by si MŽP mělo nechat tyto částky spočítat.

Není z toho zřejmé, že by se mělo hlavní úsilí o ochranu ovzduší nyní velmi rychle přesunout především právě k lokálním topeništím, které prostě nyní páchají nejvíce škod?

Naše úsilí na lokální topeniště směřujeme stejně jako na velké zdroje. A samozřejmě je potřeba připomenout, že MŽP klade na řešení lokálních topenišť největší úsilí (jak z hlediska investic miliard do kotlíkových dotací, tak například do prosazení nepříliš populárních kontrol v domácnostech, ale i financování osvětových kampaní pro domácnosti).

Dana Balcarová (* 1960, Pardubice) 

Vystudovala SPŠE a informatiku na VŠE. Dodatečně se vzdělala v oblasti Environmentální ekonomie na VŠE Praha.‭ Od roku‭ ‬2006‭ ‬je místopředsedkyní iniciativy Krocan působící na Praze‭ ‬9, kde se věnuje ochraně zeleně, ‬pořádání občanských akcí a územnímu rozvoji.‭ V roce 2014 byla zvolena zastupitelkou na místní části Praha 9 jako nezávislá s podporou Pirátů. V roce 2017 byla zvolena z druhého místa pirátské kandidátky do Poslanecké sněmovny PČR, kde zastává funkci předsedkyně Výboru pro životní prostředí.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků