Banky ve světě dál financují fosilní paliva

Děje se to, co předpokládali analytici: místo ve financování fosilních projektů po evropských bankách plynule zaplňují bankovní domy z jiných zemí. Ilustrační foto: morgueFile.com

Čínské, americké, kanadské i další banky investují do projektů týkajících se fosilních paliv biliony dolarů. Aktivismus evropských bank ignorují.

Největšími financiéry projektů ve fosilní energetice na světě jsou, kromě Číňanů, čtyři americké banky: JPMorgan Chase, Wells Fargo, Citigroup, Bank of America. Vyplývá to ze zprávy Banking on climate Change (zde a tisková zpráva zde). Od konce roku 2015 poskytlo 33 globálně působících bank sektoru úvěry za 1,9 miliardy dolarů. Největším věřitelem je JPMorgan Chase, na kterou připadá desetina této částky. Celková cifra je však samozřejmě vyšší, protože úvěry poskytují i další banky z celého světa.

Čtěte také:
Německá bitva o ruský plyn
Američané hrozí sankcemi kvůli NordStream 2

„Ve světě investic je rozhodující poměřování výnosů a rizika. Investice do fosilních projektů dokáží být vysoce ziskové a dobře předvídatelné, proto o ně mají finanční instituce ve světě velký zájem. V Evropě však v mnohých případech vítězí ideologie nad ekonomickou racionalitou a fosilní projekty jsou upozaďovány,” komentuje zprávu hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Současný vývoj lze patrně vnímat jako jistou reakci, jako opačný výkyv kyvadla po létech nekriticky prosazovaného odklonu  od všech druhů energetických zdrojů s výjimkou obnovitelných,“ přidává další pohled energetický analytik Petr Hlinomaz.

„Nelze však říci, že by to byl prostý návrat o dvacet nebo o více let zpět. Ve vyspělých zemích, kde fosilní paliva dostala zelenou, lze zaznamenat, že se tak děje za podmínek určitého technologického posunu, a fosilní paliva s nejvyšší uhlíkovou expozicí, jakým je například uhlí, doznaly největšího nárůstu spíše v Asii než jiných částech světa,“ shrnuje současný vývoj ve světové energetice Hlinomaz.

Číňané se podle zprávy zaměřují především na financování uhelných projektů, Američané zase na ropné projekty, Kanaďané se soustřeďují na těžbu ropy z dehtových písků (dehtové písky zde).

Některé evropské banky, které se pod vlivem a nátlakem zelených aktivistů financování fosilních projektů vzdaly, tak zjevně zůstávají osamocené. A jejich byznys – přesně podle předpokladů – plynule přebírá konkurence. Potíže s financováním uhelných, ropných a plynových podniků se tím pádem nedostavují. Naopak jako byznysově i ekologicky funkční se ukazuje přístup například rakouských bank (zde), které fosilní projekty financují, ale jen v případě, že se při nich používají nejmodernější dostupné technologie.

V tuzemsku fosilní energetiku odmítá financovat ČSOB, jež patří belgické KBC, která učinila stejné rozhodnutí. Na situaci v Česku však tento krok nemá reálný dopad, protože banka se před odstoupením od „fosilu“ na jeho financování nepodílela (zde).

Letošní Studie Banking on climate Change je již desátá v pořadí. Na webu jsou dostupné i její výsledky z předchozích let.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje