Báňští záchranáři otevřeli dveře veřejnosti

Hlavní báňská záchranná stanice (HBZS) Ostrava první sobotu v září pozvala potřetí v historii do svého areálu v Radvanicích širokou veřejnost. Radvanický areál navštívily více než tři stovky lidí, kromě práce báňských záchranářů zde viděli i prezentaci Policie ČR.

„Smyslem je představení činnosti HBZS spočívající jak v zásazích v revíru společnosti OKD, tak ve specifických komerčních aktivitách nespojených s hornictvím,“ prohlásil v úvodu Dnů otevřených dveří HBZS její ředitel Josef Kasper.

Čtěte také:
V bývalém lomu dnes cvičí potápěči a záchranáři
Záchranáři z Mostu oceněni

Samotné zahájení se odbylo „houknutím“, tedy zazněním zvukového signálu svolávajícího záchranáře držící hotovost do akce a jejich nastoupením před svou technikou. Poté se návštěvníci ve skupinách rozešli s průvodci po areálu – viděli garáže, některé z dílen, samozřejmě dýmnici pro nácvik zásahů v důlním prostředí, ukázky lezecké práce, mobilní fárací zařízení (přivezené opět paskovskou ZBZS) a nově i prezentaci Policie ČR. Vyřazený horník z rubání Peter Chomčo dorazil na Den otevřených dveří s dcerou Petrou a sedmiletým vnukem Tomášem. „Ukazuji mladému, co všechno znamená hornictví. Postupně totiž bohužel v našem v regionu zaniká,“ vysvětloval Chomčo, který fáral bezmála třicet let na šachtách Šverma, Fučík a Darkov.

Poznal jak stojáková rubání, tak dobývání strmých slojí a s příslušníky HBZS se podle svých slov setkával při úrazech a požárech. „Jsou to kluci, kteří mají můj respekt,“ shrnul. Ruku v ruce s chlapy z HBZS dělal svého času Milan Voštera. „V šestašedesátém jsem přišel na Důl Lazy jako elektrikář slaboproudař a časem přešel do stálého sboru ZBZS. Tehdy byla HBZS ještě na Lazích – velitele tam dělal její dnešní hlavní mechanik Jaroslav Provázek – a v Ostravě,“ vzpomínal s tím, že během následujícího čtvrt století se spolupodílel na likvidaci řady havárií v revíru.

Pomáhal na šachtách ČSA, Máj, byl rovněž u odstraňování následků tragických důlních neštěstí ve Staříči a v Chlebovicích a následných asanačních pracích v obou těchto lokalitách v 70. letech minulého století. „Po úraze jsem pak dělal mechanika na ZBZS Lazy a jezdíval držet hotovost do Radvanic. Moc dobře si pamatuji na zdejší dýmnici či vznik lezecké skupiny HBZS,“ upřesnil Voštera. Ten také oceňoval moderní vybavení HBZS, byť podle svých slov nedá dopustit na tehdejší dýchací přístroj BG-174. „Podle mého byl lepší, lehčí a komfortnější, než dnešní BG-4. Taky měl boční vedení hadic a lépe se tak něco přenášelo na ramenou,“ tvrdil bývalý záchranář. Na exkurzi vzal své vnuky Petra (13) a Jakuba (18).

Den otevřených dveří využil i generální ředitel Ostroje Opava Daniel Kunčický a Olga Kozialová, kteří mají zkušenosti z výroby důlních strojů v tomto podniku. „Přijela jsem na HBZS až z Opavy s manželem Adamem, synem Ondrou a dcerou Anežkou. Bylo to zajímavé, všechno jsme si prošli a s výjimkou dcerky prolezli i dýmnici. Já, byť mám s hornictvím určité zkušenosti, se navíc dozvěděla i o komerční činnosti HBZS, jako jsou například práce v bioplynových stanicích,“ uvedla Kozialová. „Akci hodnotím jako velmi podařenou. I přes poměrně nepříznivé počasí si cestu na HBZS našly víc jak tři stovky návštěvníků, kteří byli tradičně spokojeni s ukázkami jak statické, tak dynamické prezentace. Příjemným zpestřením byla prezentace složek pořádkové služby Policie ČR, která vyvrcholila ukázkami zásahů policejních psů. Rádi bychom to zopakovali i v budoucnu. Už nyní máme vymyšleno pár nápadů, ale prozatím je neprozradím, to až příště,“ zhodnotil závěrem ředitel HBZS Kasper.

Mohlo by vás zajímat:
Zakládací vůz slouží uhelným rýpadlům
Rypadlo převáželi šest dnů
Zachrání Hollywood uhelnou burzu?