Báňští záchranáři pomáhali v Hořanském koridoru

Sanace starých důlních děl patří mezi standardní činnosti báňských záchranářů. Foto: Vršanská uhelná

Přeložky inženýrských sítí v Hořanském koridoru zaměstnaly také členy Hlavní báňské záchranné stanice v Mostě (HBZS), kteří zde zajišťovali sanaci starých důlních děl.

Báňští záchranáři pracovali v místě, kde se nachází zbytek dolu a lomu Saxonia a lom Slatinice. Těžba uhlí je tu zdokumentovaná od roku 1879 do roku 1998, tehdy se zde těžilo již povrchovým způsobem.  „Sanace se netýkala pouze tří ploch podrubaných chodbicováním, znalec vytipoval i místa, kde se daly očekávat nezavalené komorové poruby. Záchranáři tak museli sanovat i sedm starých komor,“ sdělil Peter Čmejrek, směnový technik HBZS.

Čtěte také:
V lomu Jiří mají opravený velkostroj KU 800
Řidič a klapkař musí být skvěle sehraní

Postupovalo se v několika etapách od roku 2014 až do jara letošního roku. Začínalo se vrtným průzkumem, při kterém bylo odvrtáno celkem 3 330 metrů. Do podzemních prostor bylo uloženo 12 792 tun granulátu. „Území nebylo souvislé. Jeho největší část se nacházela na hřbetu mezi oběma lomy, mělo rozlohu přibližně sto padesát krát sto metrů, a právě tady se musely vyplnit prostory o objemu kolem jedenácti a půl tisíce kubíků,“ doplnil Čmejrek.

Sanace starých důlních děl patří mezi standardní činnosti báňských záchranářů. „V uhelné sloji se nachází dutina, kterou je potřeba vyplnit. V povrchových lomech se podobná místa zasypávají. V těchto případech se volný prostor vyplní certifikovaným materiálem, takzvaným granulátem, což je materiál na bázi popílku, který produkují elektrárny a teplárny. Cílem je podepřít strop a boky starého důlního díla a zaplnit celou dutinu. Aby se všechny prostory zcela zaplnily, míchá se granulát s vodou, vznikne hustá kaše, která se pod tlakem vhání do podzemí, kde postupně ztvrdne,“ vysvětli pracovní metodu záchranářů směnový technik. U vrtného průzkumu se obvykle pohybuje zhruba čtyřčlenná skupina báňských záchranářů, stejný počet je zapotřebí i při sanaci starého důlního díla.

V oblasti Hořan, na úpatí vrchu Ressl se u mělce uložené sloje v minulosti dobývalo uhlí pro místní potřeby. Pravděpodobně se jednalo o Důl Josef, který se později spojil s Dolem Saxonia, ovšem jeho část se zachovala. Protože se nacházel v těsné blízkosti Hořan, těžilo se tu tehdy metodou chodbicování.  Část dolu postupně odtěžil lom Saxonia, některé pozůstatky po chodbicích ale v tomto území zůstaly dodnes. A protože tudy povedou trasy produktovodů, museli báňští záchranáři tato stará důlní díla důkladně zabezpečit.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
VIDEO: Uhněte z cesty, jde uhelný obr