Baterie pomůžou, českou energetiku ale nespasí

Česká republika je stále závislá na jaderných, uhelných a plynových elektrárnách. Foto: imagio

V zimě se Česko ještě několik desítek let bez klasických elektráren neobejde. Vzhledem k tomu, že se v tomto období musí vyrábět také teplo, může chybějící výkon ze slunce a větru pokrýt společná výroba tepla a elektřiny.

Je začátek února 2017 a české fotovoltaické a větrné elektrárny už přes devadesát hodin nedodávají do sítě elektřinu. Kdyby nefungovaly jaderné, uhelné a plynové zdroje, Česko by upadlo do tmy. Podobná situace se opakovala i před Vánocemi. Optimistické předpovědi některých zelených energetiků sice tvrdí, že obdobné situace nastávat nebudou, protože větší podíl obnovitelných zdrojů spolu s bateriemi dodají do sítě vždy požadovaný výkon. Jenže v Česku je tento scénář jen těžko proveditelný, uvedl server E15.cz.

Čtěte také:
Solárníky děsí nové složení sněmovny
Slunce a vítr energetiku neutáhnou

I kdyby bylo loni v únoru na polích a střechách dvakrát více fotovoltaiky a na kopcích pětkrát více větrných elektráren, výrobní nula by trvala skoro dva dny v kuse.

„Stavět baterie, jež by dokázaly tento nejhorší scénář pokrýt a dodávat do sítě místo fotovoltaiky a větru třeba sto megawattů výkonu, je ekonomický nesmysl,“ říká Pavel Hrzina z Elektrotechnické fakulty ČVUT. Totéž tvrdí zástupci provozovatelů velkých bateriových systémů, které se začínají stavět.

„Takové baterie by byly určitě dražší než stavba flexibilního konvenčního zdroje,“ dodává Jan Fousek, ředitel baterkářské asociace Aku-Bat. Pokrýt čtyřicetihodinový výpadek a dodávat výkon sto megawattů by dokázaly baterie, jejichž pořízení by dnes stálo zhruba osmdesát miliard korun.

Přitom v únoru by to bylo pouhé procento výkonu, který firmy a domácnosti neustále potřebují. Osmisetmegawattovou plynovou elektrárnu lze pořídit za zhruba patnáct miliard korun a vyrábět může, dokud do ní bude proudit plyn.

„Ideální podmínky pro to mají teplárny a elektrárny, které dodávají také teplo,“ tvrdí Hrzina. Jenže dnes hrají teplárny roli poskytovatele regulačních služeb pro elektrickou síť. Na stabilní dodávku elektřiny místo OZE nemají dostatečný výkon a s jeho zvyšováním se v energetické koncepci nepočítá. Velké baterie budou hrát mnohem větší úlohu při rychlé stabilizaci elektrické sítě. Vzhledem k tomu, že se jejich kapacita dá použít jen v řádu minut, uplatní se například při vyhlazování špiček při výrobě nebo odběru.

„Budou fungovat třeba patnáct minut, než naběhnou další regulační zdroje. Nebo se ukáže, že za čtvrt hodiny špička sama odezní,“ uvádí Hrzina.

Sami baterkáři se chtějí prosadit na trhu s podpůrnými službami pro provozovatele české přenosové soustavy ČEPS, které jsou nyní doménou klasických elektráren a tepláren. V příštích letech chtějí postavit přes sto megawattů baterií a získat zakázky na regulaci frekvence v síti, kdy jsou schopni reagovat na potřeby soustavy v řádu jednotek sekund.

ČEPS do budoucna s bateriemi, které se budou podílet na stabilizaci sítě, počítá. Donutí ho k tomu i chystaná pravidla EU. „Baterie je ale omezená kapacitou a my potřebujeme aktivaci podpůrných služeb kdykoli, i několikrát za sebou,“ připomíná člen představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček. Vláda také musí novelizovat energetický zákon, který pro baterie stanoví pravidla hry.

Mohlo by vás zajímat:
V Severní Karolíně mají ze solárů hrůzu
iUHLI.tv: „Zelené“ peníze už Češi neuvidí
Německá Energiewende ohrožuje chudé



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze