Belgie zavřela poslední uhelnou elektrárnu

Langerlo_compressed

Langerlo byla poslední uhelnou elektrárnou v Belgii. Foto: eon.be

Belgie se stala sedmým státem Evropské unie, které se rozhodly vyrábět elektřinu bez využití uhelných elektráren. Země odstavila elektrárnu Langerlo o výkonu 556 megawattů.

Odstavením elektrárny se Belgie zařadila mezi země, jako jsou Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr, Lucembursko nebo Malta. Uzavření elektrárny Langerlo znamená snížení emisí oxidu uhličitého v Belgii o jedno procento, uvedl server E15.cz.

Podíl uhlí v energetickém mixu Belgie se stále zmenšuje. Z celkových 72 terrawatthodin energie, kterou země vyprodukovala v roce 2014, připadá na uhlí jen 4,4 terrawatthodin. Zhruba polovinu elektřiny vyrobily jaderné elektrárny, čtvrtinu plynové a zbytek biopaliva, spalování odpadů a obnovitelné zdroje.

Čtěte také:
Z kanadské uhelné elektrárny bude solární
Ceny elektřiny v Německu drtí firmy i zákazníky

Do budoucna Belgie počítá se zvyšováním především obnovitelných zdrojů. Brusel plánuje vybudovat mimo jiné pobřežní větrné farmy v Severním moři, a to o výrobní kapacitě až 2,3 gigawattu. Do roku 2025 také Belgie chystá zvýšení dovozové kapacity z Německa, Nizozemska a Velké Británie, a to ze současných 3,5 gigawattu na 6,5 gigawattu.

Také další státy EU se postupně zbavují uhelných elektráren. Portugalsko chce jejich provoz ukončit do roku 2020. Termín do roku 2025 si zase daly Rakousko a Velká Británie. Finsko se chce zbavit uhlí někdy v průběhu příští dekády. K uzavření některých uhelných elektráren se nakonec chystá i Česká republika.

Uhlí hraje stále důležitou roli
Přesto uhlí zůstává i nadále důležitým zdrojem pro výrobu elektřiny v Evropě. Příkladem může být například Německo (40 procent elektřiny je z uhlí), ale především Polsko (až 85 procent elektřiny je z uhlí).

Rychlý přechod na obnovitelné zdroje přitom přináší jednotlivým zemím značné problémy. V Německu dostala nízká cena silové elektřiny do značných ekonomických problémů velké energetické firmy, zároveň ale dramaticky vzrostla cena elektřiny pro koncové zákazníky.

V Británii hrozí dokonce nedostatek proudu. Odborníci varují, že nereálný není ani blackout. Britská vláda proto uzavírá kontrakty s provozovateli uhelných elektráren, které mají zemi sloužit jako záložní zdroje. Nutnost vykrývat nestabilní dodávky z obnovitelných zdrojů prodloužila například životnost elektrárny Eggborough, kterou vlastní Křetínského EPH.

Mohlo by vás zajímat:
Kabely pod zemí Němcům zdraží proud
Konec jádra v Německu se odkládá?
O uhlí se často lže



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze