Bez jejich vrtání se rypadla nerozjedou

Každá z vrtných soustav má v kabině počítač, který ze sledovaných činností dokáže vytvořit graf, a podle něj se vyhodnocuje, zda je území bezpečné. Foto: Czech Coal

O hornících se říká, že se vrtají v zemi, existuje však profese, na kterou se dá toto slovní spojení vztáhnout doslova. Vrtač, tedy obsluha vrtné soupravy, jehož úkolem je ověřit, zda území, kam postupují těžba a velkostroje, je dostatečně stabilní.

Vrtači nebo vrtmistři, jak sami sobě říkají, jsou velmi důležití zejména v lokalitě Československá armáda, kde se těží v místech starých důlních děl. Výjimečně je sice můžete zahlédnout i ve Vršanech, ale většinu své práce si odbývají v lokalitě ČSA, a proto také patří do úseku povrchové těžby Severní energetické.

Jsme vlastně první, kdo do ještě neověřeného území vyjíždí a vlastně ani netušíme, jak hluboko pod povrchem se může případně nacházet dutina. Proto musíme být mimořádně opatrní, řídíme se zpracovanými technologickými postupy, které například stanoví, že na místo vrtu souprava couvá,“ vysvětlil předák vrtačů Zdeněk Kočárek. Kompletní tým vrtačů tvoří deset lidí, osm pracuje ve dvanáctihodinových směnách v nepřetržitém režimu. Dva předáci pracují v dvanáctihodinových ranních směnách.

Čtěte také:
Největší jezera v ČR vznikla díky těžbě uhlí
Těžaři pomohli zachránit dětský tábor

Údržbu zvládají sami

Představa, že by vrtači trávili celou směnu tím, že navrtávají plochy před velkostroji, je přehnaná. „Jak dlouho přesně trvá ověřit jedno území před postupem stroje, se jen těžko odhaduje. Záleží samozřejmě na jeho velikosti. Obvykle se ale v okolí uhelného velkostroje pohybujeme kolem dvou hodin a za tu dobu jsme schopni vyvrtat dvacet sedm až třicet vrtů,“ poznamenal Zdeněk Kočárek. Dřív vrtné soupravy jezdily ověřovat území pouze před uhelnými velkostroji, v současné době vrtají i na území před skrývkovým rypadlem K75. Tam ověřování dvěma vrtnými soupravami zabere přes tři hodiny a pro představu za tuto dobu vyvrtají až sto třicet vrtů.

Od roku 2015, kdy velkostroj začal skrývat zeminu v prostorách bývalého hlubinného dolu Eliška, už vyvrtali 11 562 vrtů. Kromě vrtání zvládají i údržbu. „Děláme si sami většinu údržby na strojích. Samozřejmě nejde o odborný servis, ten necháváme autorizované irmě, ale například hydrauliku si z devadesáti procent opravujeme sami,“ doplnil Kočárek. Stejně tak musí vrtači kontrolovat a renovovat opotřebení vrtných tyčí a korunek. Právě tvar a postavení břitů vrtné korunky jsou jejich vlastní vynález, protože ty původní nebyly schopné zajistit dostatečně rychlé vrtání.

Stále ve střehu

Kapitola sama pro sebe je vybavení vrtačů. Vrtné soupravy se staví na zakázku speciálně pro využití na šachtě. „Měli jsme, už když jsme začínali, dost speciické požadavky. Potřebovali jsme být mobilní a vrty dělat co nejrychleji, abychom nezdržovali těžbu. To je vlastně úplný opak toho, jak se vrty obvykle dělají,“ připomněl Kočárek. Práce vrtačů a těžba spolu těsně souvisí. Dokud ji vrtači nedokončí, velkostroj nemůže začít těžit. A platí to i opačně, protože vrtači musí být neustále připraveni vyrazit do provozu.

Vybavení na míru

Vrtači mají k dispozici tři stroje. Dva moderní na podvozku Fastrac a jednoho veterána na podvozku VIZA. Do provozu vyrážejí hlavně s těmi moderními i pro jejich vybavení. „V kabině má každý jakýsi malý počítač, který vyhodnocuje energii hydrauliky, krouticí moment a další údaje. Výsledkem je graf, ze kterého je možné vyhodnotit, zda je pod povrchem dutina nebo pevné podloží,“ vysvětlil postup vrtání předák. Veškerá data se ukládají na paměťovou kartu a archivují. Každý jednotlivý vrt má své přesné číslo, takže i zpětně se dá dohledat. Nezbytnou součástí práce vrtačů je takzvané vrtné schéma, které musí vyplnit. „Dnes už máme k dispozici i GPS, takže ověřovaný prostor zároveň zaměřujeme a data odesíláme do systému, kde se následně ukládají do map a zakreslují,“ dodal Kočárek.

Pomáhají i jinde

Vrtná souprava sice maximum práce odvádí při ověřování území před postupem velkostrojů, zřizování cest a montážních míst, dokáže ale i spoustu dalších věcí. „Při ověřování území vrtáme do hloubky čtyř nebo šesti metrů podle typu rizikového území. Máme ale i přídavný vrták, kterým můžeme vrtat až do dvanácti metrů, například když geologové potřebují zjistit hloubku podloží,“ podotkl předák. Vrtači ovšem pomáhali i elektrikářům při budování uzemnění nebo je využívají na vrtání děr pro nejrůznější sloupky oplocení nebo směrníky u cest. Osvědčili se i při montáži silničních svodidel.

Co musí umět vrtač
Na vzdělání nejsou kladeny speciální požadavky.
Vrtač musí vlastnit řidičský průkaz skupiny C, strojnický průkaz k výkonu této profese a musí obstát v psychotestech.

Mohlo by vás zajímat:
Jezero Medard bude patřit mezi západočeské unikáty
Jezero Most bude rájem pro rybáře
Z lomu je třetí největší jezero v ČR