Bílina: lom s jasnou budoucností

lom bílina_compressed

infografika: Severočeské doly a.s.

Lom Bílina je pilířem českého teplárenství a má před sebou jasnou budoucnost. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) totiž u tohoto lomu v říjnu rozhodla o posunutí limitů těžby. Zároveň ale stanovila podmínku, že se těžba musí zastavit 500 metrů od nejbližší obce.

Pro energetickou společnost ČEZ, která Severočeské doly vlastní, je rozhodnutí ministrů nejvýznamnější zprávou roku 2015. „Je to jeden z mnoha kroků, který nám umožní dlouhodobou těžbu uhlí až za rok 2050. Další kroky budou následovat, do podzimu příštího roku budeme zpracovávat báňské studie, které navazují na rozhodnutí vlády. Potom budeme pracovat na první etapě EIA a v roce 2019 na to naváže plán otvírky přípravy a dobývání,“ uvedl generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.

foto: Severočeské doly a.s.

V každém případě se jedná o závěrečnou etapu těžby na lomu. „Sto padesát let je za námi a necelých 50 let je před námi. Je to finále, které dnes potřebuje dodělat do linií, které jsou dány přirozenou akceptací veřejnosti, geologií, stavem zásob, jejich přístupností a ekonomickou využitelností,“ uvedl bývalý ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Vladimír Budinský.

Čtěte také:
Prolomeno! Na Bílině se bude těžit za limity
Prolomit limity za pět let znamená problém

Z Bíliny je zásobována teplem polovina Prahy, Ústí nad Labem, Kladno, Kolín, Teplice, Zlín, Mladá Boleslav a desítky dalších velkých i malých měst v ČR,“ uvedl mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. Dodal, že do roku 2055 bude potřeba díky přirozené obměně pracovníků při předpokládaných odchodech do důchodu přijmout řádově až 2000 lidí. Zaměstnání najdou v lomu a jeho návazných provozech.

Severočeské doly o posunutí limitů dlouhodobě vyjednávaly s obcemi. S městy Most a Bílina obcemi Braňany a Mariánské Radčice uzavřely smlouvu, která znamená souhlas obcí s postupem těžby dolu Bílina až do závěru jeho činnosti kolem roku 2055. Fakticky se jedná o souhlas obcí se závěrečnou korekcí limitů těžby v dole Bílina, kterým se životnost dolu prodlouží za platné povolení hornické činnosti do roku 2030 ještě o dalších více než 20 let. Platnost této smlouvy byla potvrzena nově zvolenými starosty po komunálních volbách v závěru roku 2014.

Nejnižší místo České republiky
Lom Bílina má rozlohu 18 kilometrů čtverečních, je hluboký přes 200 metrů, což z něj dělá nejhlubší povrchový lom v České republice. Jeho nejnižší bod leží téměř na hladině moře a je to i nejnižší místo ČR. V minulém režimu lom nesl jméno Maxim Gorkij. Ložiska uhlí na Bílinsku jsou od hlubokého pravěku součástí jednoho obrovského ložiska hnědého uhlí, které se táhne od Ústí nad Labem a Varvažova na severovýchodě po Klášterec nad Ohří a Kadaň na jihozápadě. Území, pod jehož povrchem se toto ložisko uhlí nachází, je nazýváno mosteckou, dříve severočeskou hnědouhelnou pánví.

infografika_20151126

Nejstarší zmínka o uhelném hornictví v regionu je z roku 1403 v městské knize Duchcova. Právě města Duchcov, Bílina, Ledvice a dále pak obec Braňany tvoří východní půlkruh kolem lomu Bílina.

Těží se více než 200 let
Pro celou pánev je charakteristický plochý reliéf, její okolí je naopak hornaté. Jako geomorfologický útvar je pánev vymezena svahem Krušných hor na severu, výběžky Českého středohoří na jihovýchodě, Doupovskými horami na jihozápadě a pohořím Džbán na jihu. Předmětem více jak 200leté těžby je hnědouhelná sloj o mocnosti 20 až 45 metrů, místy vycházející na povrch, většinou však skrytá pod stovkami metrů jílovitých a písčitých usazenin. Část ložiska zahrnuje úsek jihovýchodního okraje mostecké pánve, kde se uhelná sloj nachází těsně pod povrchem a noří se k západu a severu až do hloubek kolem 250 metrů pod mladší písčitojílovité usazeniny. Především v severní a centrální části porubní fronty stále narůstá mocnost nadložních vrstev.

Severočeské doly těží v teplicko-bílinské oblasti uhlí s vysokou výhřevností a nízkým obsahem škodlivin. Významnou složkou sortimentu je také Bílinské tříděné uhlí. V roce 2014 bylo vytěženo 9,6 milionu tun uhlí. K tomu bylo odtěženo 56,48 milionu metrů krychlových odklizu. V loňském roce chtěly Severočeské doly vytěžit 9,8 milionu tun uhlí a 55 milionu metrů krychlových skrývky. Z vytěženého uhlí je uvažována výroba tříděných druhů ve výši 2,1 milionu tun.

Postup lomu bude i nadále paralelní, s vějířovitým vytáčením západním směrem v severní části porubní fronty. Celkem je v provozu sedm skrývkových řezů se samostatnou pásovou linkou. Všechny technologické celky nasazené na těžbu odklizu a rýpadla uhelných řezů pracují nepřetržitě.

Mohlo by vás zajímat:
Bílina přinese stovky pracovních míst
Prolomení na Bílině? Pro ČEZ zpráva roku
Voliči vám ČSA spočítají, slyšel Sobotka

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze