BIS varovala Babiše před Rosatomem

Způsobí téma dostavby jaderných reaktorů rozkol mezi prezidentem Zemanem a premiérem Babišem? Koláž: iUHLI, wikipedia.org

Tuhle zprávu určitě nechtěla společnost Rosatom ani prezident Miloš Zeman slyšet. Bezpečností informační služba (BIS) totiž varovala vládu, že nechat stavět nový jaderný reaktor ruskou firmu je bezpečnostní riziko.

Dlouho se Andrej Babiš tvářil, že postavit jadernou elektrárnu není zas takový problém. Opakovaně říkal, že energetická společnost ČEZ je dostatečně velká a bohatá, aby to zvládla sama a vyhlásila tendr na dodavatele. Překvapivý zlom přišel na konci října. Babiš ve sněmovně uvedl, že vláda nemusí s rozhodnutím o stavbě nových jaderných bloků spěchat a rozhodovat pod tlakem. A že možná prozatím bude stačit jen prodloužit životnost Dukovan o deset let, uvedl server Seznamzpravy.cz.

Čtěte také:
Rosatom je hrozba, varuje generál
Šnobr: Investice do jádra je bláznovství

Co se stalo? Podle informací Seznamu Babišův kabinet dostal koncem října na stůl tajnou závěrečnou zprávu meziresortní pracovní skupiny pro bezpečnostní zájmy státu v energetice, v níž byl také zástupce Bezpečnostní informační služby.

Výsledek je nekompromisní – komise stavbu reaktoru nejenže nedoporučuje jako rizikovou, ale dokonce výslovně varuje před tím, aby ji stavěla ruská společnost Rosatom. Před silným ruským vlivem má varovat i česká kontrarozvědka BIS. Právě ta přidělení zakázky Rosatomu z důvodů národní bezpečnosti podle zdrojů Seznamu nedoporučuje.

Rusové přitom už dlouhé měsíce vyvíjejí enormní tlak, aby v tendru zvítězili. Zpráva komise je ranou pro Pražský hrad, kde mají Rusové velkého zastánce v Martinu Nejedlém, šéfporadci prezidenta Zemana.

A také pro Ministerstvo průmyslu, kde je zase poradcem ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové bývalý šéf temelínské elektrárny František Hezoučký, který veřejně označuje ruskou technologii za nejlepší na světě.

Ve zprávě se uvádějí dva konkrétní problémové projekty Rosatomu. Prvním jsou potíže na stavbě finské elektrárny Hanhikivi, jež se měla pro Rosatom stát odrazovým můstkem k návratu ruského jaderného průmyslu do Evropy. Druhým příkladem je pak kontroverzní projekt dostavby maďarské elektrárny Paks, která se zatím nerozběhla, protože Rosatom nedokáže splnit podmínky Evropské unie, jak stavbu financovat.

Skepsi premiéra Babiše ve výrobu elektřiny štěpením atomu posílila hlavně ekonomická data, která efektivitu mimořádně drahého projektu v dnešních situaci zpochybňují. Výčet konkrétních staveb reaktorů po světě ukazuje, že všude mají potíže s dodržením rozpočtu i termínů.

Šéf hnutí ANO nově spoléhá na rady Ivo Kouklíka, bývalého ředitele Dukovan, který později strávil několik let v Rosatomu. Od něho má radu, že teď je celosvětovým světovým trendem prodlužování životnosti jaderných reaktorů původně stavěných jen na 40 let provozu.

O případnou stavbu reaktoru v Česku aktivně usiluje celkem šest firem, které už loni ministerstvu průmyslu potvrdily svůj zájem zúčastnit se připravovaného tendru.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo