Bitva o antifosilní zákon zuří dál

Vláda Bohuslava Sobotky. Foto: iUHLI.cz

Vláda Bohuslava Sobotky. Foto: iUHLI.cz

Vláda má příští týden projednat podklady k antifosilnímu zákonu. Tento bod byl přitom z programu posledních dvou zasedání kabinetu stažen. Vznik zákona prosazuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP), naopak podle zástupců průmyslu zatím debata o zákonné úpravě snižování závislosti na fosilních palivech není u konce.

Analýzu proveditelnosti předkládá vládě ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Materiál shrnuje hlavní principy, na nichž by mohla stavět nová zákonná úprava, podle které by se v Česku řídilo snižování závislosti na fosilních palivech a snižování emisí skleníkových plynů. Kromě cílů do roku 2020 a 2030, které by vycházely z evropské klimatické politiky, by mohla taková úprava počítat i s dlouhodobým cílem do roku 2050, napsal Euractiv.cz.

Čtěte také:
Brabec s antifosilním zákonem opět neuspěl
Přístup k uhlí rozděluje Evropu

Existuje však také možnost, že by vláda neodsouhlasila vznik samostatného zákona, ale jen stanovení dlouhodobého cíle snižování emisí v rámci připravované Politiky ochrany klimatu. S takovou variantou podkladový materiál také počítá.

Chceme vidět analýzy

Antifosilní zákon se ale v Česku setkává i s kritikou, a to například na tripartitě. Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR) a další zaměstnavatelské svazy i ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že materiál MŽP není dostatečným podkladem pro jednání na vládní úrovni. Chybí prý vypracování analýzy dopadů na státní rozpočet a konkurenceschopnost české ekonomiky. Ve své vládním prohlášení se Sobotkova vláda zavázala, že zákon přijme, ovšem s podmínkou, že tím neutrpí právě konkurenceschopnost.

Předložený materiál naprosto postrádá vyčíslení potenciálních dodatečných nákladů zvažovaného zákona pro státní rozpočet a pro soukromý sektor, včetně průmyslu. Nezabývá se možným dopadem na konkurenceschopnost ekonomiky či životní úroveň obyvatel. Teprve po provedení těchto analýz bude možné říci, jestli má vůbec smysl zvažovanou právní úpravu, začít připravovat,“ uvedli zástupci SP ČR ve svém pozičním dokumentu.

MŽP naopak tvrdí, že nemá smysl zabývat se podrobnými analýzami, dokud vlád nerozhodne o přesnějším zadání – tedy například zda má vzniknout samostatný zákon, nebo má být doplněna Politika ochrany klimatu.

Zástupci průmyslu ale poukazují ještě na jeden potenciální problém. „Materiál ponechává zcela bez povšimnutí možné právní konsekvence přijetí zákona a nezmiňuje možná rizika žalob na Českou republiku, pokud budou chtít některé zájmové skupiny zákona zneužít k tvrzení, že stát v oblasti boje s klimatem nevystupuje dostatečně razantně,“ píše se v dokumentu SP ČR.

Mohlo by vás zajímat:
Horní právo od středověku po současnost
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
O uhlí se často lže



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze