Brabec smetl antifosilní zákon ze stolu

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Foto: iUHLI.cz

Návrh zákona by republiku tlačil až na samou hranici toho, co je v našich klimatických podmínkách možné dosáhnout. Foto: iUHLI.cz

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ustoupil ze záměru předložit vládě návrh antifosilního zákona. Ten měl zemi nařídit snižování emisí oxidu uhličitého až o 80 procent do roku 2050. Zákon kritizovala opozice, ale i široká odborná veřejnost a Brabcovi straničtí kolegové.

V odůvodnění svého kroku se Brabec se odkázal na podmínku z programového prohlášení vlády. Podle ní by měl antifosilní zákon předložit jen v případě, že jeho aplikací nebude ohrožena konkurenceschopnost Česka. A přesně to podle něj hrozí: „Udělali jsme dopadové studie. Ukázaly, že aplikace antifosilního zákona by znamenala významné zvýšení cen elektrické energie a tepla.“

Čtěte také:
Hrabák: Antifosilní zákon nepotřebujeme
Beneš: Uhlí je stále strategická surovina

Brabec zároveň přiznal, že návrh zákona by republiku tlačil až na samou hranici toho, co je v našich klimatických podmínkách možné dosáhnout, a že pro něj nemá politickou podporu. Znamenal by mimo jiné, že do 33 let bychom se museli plně zbavit uhlí i ropy. Ministerstvo životního prostředí přitom ještě na konci minulého roku záměr svázat tuzemskou ekonomiku orientačním cílem z dílny Evropské komise obhajovalo.

O osudu antifosilního zákona včera večer jednala také tripartita. „V případě studie jeho dopadů byla výrazná shoda všech sociálních partnerů. A i když to je v programovém prohlášení vlády, shodli jsme se, že je to nadbytečná norma,” shrnul stanovisko vlády, zaměstnavatelů a odborů prezident Svazu průmyslu a dopravy v ČR Jaroslav Hanák.

Studii dopadů vypracovala brněnská společnost EGÚ, na její přípravě se podíleli i odborníci z Univerzity Karlovy. Podle závěrů studie by antifosilní zákon přinesl nižší HDP a vyšší náklady na zajištění energetické soběstačnosti. Experti však jedním dechem dodávají, že přesné vyčíslení nákladů a přínosů závisí na rychlosti vývoje a dostupnosti nových technologií výroby a úspor energie. Doporučují, aby procento snižování CO2 bylo používáno jako indikátor, nikoli jako závazek.

Brabec v souladu s těmito závěry v rozhovoru pro ČT prohlásil, že nemáme potřebu šít si na sebe bič, když zatím aktuální unijní cíl bez potíží plníme. „Je dost času do průběhu příštích let pro příští vlády na základě nových skutečností, tedy toho, co se vyjedná v rámci evropské legislativy a také co se například stane v oblasti vědy a výzkumu, protože tam je raketový vývoj třeba obnovitelných zdrojů a technologií na ně navázaných,“ odsunul tíhu rozhodnutí na svého nástupce se zdůrazněním, že antifosilní zákon by tato vláda už projednávat neměla.

S tím však nesouhlasí Vojtěch Kotecký z analytického centra Glopolis: „Je chyba, že pan ministr to předem vzdává. Státní energetická koncepce se spolu s každou vládou mění, tento zákon měl přinést kontinuitu.“ Podle něj nemuselo být cílem ambiciózní čtyřpětinové snížení emisí, stačilo nižší tempo.

Antifosilní zákon již přijala celá řada evropských, převážně severských zemí a další o tom uvažují. V každém státě má však jinou podobu, jiný stupeň závaznosti a vymahatelnosti. Energetičtí experti již řadu měsíců upozorňují, že česká verze zákona, tedy ambiciózní, nadřazená ostatním politikám a s velmi dlouhým časovým horizontem, by mohla tuzemskou ekonomiku dalekosáhlé poškodit.

Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Když jde na pedikúru pořádný macek