Břehuli říční se daří ve Stodole

Nová kolonie břehulí říčních byla založena ve svislých bočních stěnách vzniklých vyhrnutím materiálu v jinak celistvě upraveném tělese výsypky. Foto: andreas-trepte-www-photo-natur-net

Netradičním způsobem – pomocí buldozeru – se podařilo úspěšně podpořit příležitosti pro nové hnízdění 350 párů břehulí říčních na Dolech Nástup Tušimice (DNT).

Mezi tradiční, všeobecně známé způsoby pomoci volně žijícím ptákům patří například přikrmování v zimním období nebo vyvěšování hnízdních budek jako náhrada přirozených dutin. Mezi další způsoby ochrany ptáků se řadí například opatření zabraňující nárazům do skleněných ploch nebo zabezpečování nadzemních vodičů vysokého a velmi vysokého napětí proti ztrátám způsobených nárazem a elektrickým proudem, napsaly Hornické listy.

Čtěte také:
Jaro ohlašují břehule
Uhelný ráj pro ohrožené druhy

Nejúčinnější způsoby ochrany bývají ty, které se zaměřují na problém limitující početnost konkrétního organismu. U břehulí říčních se má za to, že tímto limitujícím faktorem je nedostatek hnízdních příležitostí. V roce 2017 se při pravidelném každoročním ornitologickém monitoringu těžebního prostoru DNT podařilo objevit novou hnízdní kolonii břehulí na úložišti elektrárenského popílku Stodola v Tušimicích. To, že břehule s oblibou využívají k hnízdění toto i sousední prunéřovské úložiště, je známo již mnoho let.

Nová kolonie zaujala tím, že byla založena ve svislých bočních stěnách vzniklých vyhrnutím materiálu v jinak celistvě upraveném tělese výsypky. A tak právě tady přišel nápad: využít buldozer k podpoře hnízdění břehulí. Díky vstřícnému přístupu Františka Dragomira, ekologa Elektrárny Tušimice, vznikly v předjaří 2018 ve východní části lokality dvě druhotné hnízdní příležitosti. Sám provozovatel našel nekonfliktní místa, tedy taková, kde ptáci nebudou po celou dobu hnízdění „překážet“ provozu a sami nebudou provozem rušeni a ohrožováni. Zda tento nápad cíleně vybudovat hnízdní stěnu přinese úspěch, však rozhodli až ptáci po návratu ze subsaharské Afriky.  Povedlo se. Toto jednoduché ochranářské opatření využilo k zahnízdění asi 350 párů břehulí.

Břehule říční

Je náš nejmenší a asi také nejméně známý vlaštovkovitý pták. Břehule je tmavě hnědá a nemá tak hluboce rozvidlený ocas jako vlaštovka. Také postrádá bílý kostřec, charakteristický pro jiřičku. Loví létající hmyz, nejčastěji v blízkosti vody. Je přísně tažná. Její zimoviště se nachází jižně od Sahary. K nám se vrací v druhé polovině dubna a v květnu a odlétá opět koncem srpna a v září. Původně břehule hnízdila ve svislých písčitých či hlinitých březích meandrujících řek (proto břehule říční). Takové přirozené prostředí však u nás nachází již jen stěží. Zakládá si tedy své kolonie nejčastěji v umělém prostředí vzniklém činností člověka. Jsou to právě různé těžební jámy, pískovny apod. Početnost břehulí v Evropě může velmi kolísat, například i vlivem mimořádného sucha na zimovištích. Hnízdní kolonie někdy čítá až několik tisíc párů. Vyhrabává si své až jeden metr dlouhé nory jen v materiálu s vhodnou zrnitostí. Odhad početnosti pro ČR: 15–30 000 párů (podle údajů z roku 2003).

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Chrání banky klima nebo své zisky?
Strojaři se předháněli v dodávkách pro doly