Vytáhne stát z kapes solárních baronů miliardy?

Solární elektrárny získávají ročně na dotacích 27 miliard korun. Foto: Pixabay.com

Po letech sporů o to, zda nejsou obnovitelné zdroje předotované, začíná stát s jejich zevrubnou kontrolou. Umožňují mu to nová pravidla Evropské komise. V krajním případě by mohli majitelé zelených elektráren vracet miliardy korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím neprovádí individuální kontroly elektráren, rozeslalo pouze sektorové šetření formou dotazníků, které se nyní týká jen energetických zdrojů uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2008.

Čtěte také:
Vrchní soud otevře kauzu solárních elektráren
Slunce a vítr energetiku neutáhnou

Jeho cílem je posoudit, zda provozní podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů byla stanovena přiměřeně,” uvedl pro iHned.cz mluvčí ministerstva Kryštof Čeřovský.

Je ale zřejmé, že jde vlastně jen o předehru. První vlna šetření se týká “jen” 255 elektráren. Největší kontroly proběhnou až v letech 2019 a 2020, tedy deset let poté, co v Česku vyvrcholil solární boom, a do elektrické sítě se zapojila naprostá většina z nynějších 2110 megawattů solárních elektráren.

Původní záměr dotací počítal u obnovitelných zdrojů s návratností investice do patnácti let. Solární boom v letech 2009 a 2010 vznikl díky tomu, že se ceny panelů propadly až o dvě třetiny a poslanci nestihli včas snížit vysokou podporu. Některé zdroje se tak dostaly i na šestiletou návratnost. Ročně dnes spolykají 60 procent podpory pro všechny obnovitelné zdroje v Česku − tedy 27 miliard korun.

Nedávno zahájené šetření se nezabývá jen fotovoltaikami, ale všemi typy “zelených” zdrojů − tedy i větrníků, elektráren na bioplyn či biomasu i vodních zdrojů. Ministerstvo musí provádět šetření vždy deset let poté, co se zapojily do sítě.

Notifikační rozhodnutí z roku 2016, na základě něhož má stát právo kontroly provádět, stanovuje přiměřený zisk měřený takzvaným vnitřním výnosovým procentem pro solární elektrárnu na 8,4 procenta. Do podobné kategorie spadají ještě větrné elektrárny a malé vodní zdroje. Nejvíce připadá na bioplynky, kde je přiměřený zisk přes 10 procent.

Až podle toho, jak dopadne sektorové šetření, se ministerstvo rozhodne, zda přistoupí k individuálním kontrolám elektráren. „Budeme to posuzovat podle toho, zda u konkrétního zdroje došlo, dochází nebo by v budoucnu mohlo dojít k překompenzaci podpory,” říká Čeřovský. V takovém případě pak může dojít k zastavení další dotací či v extrémním případě i k vracení již vyplacených peněz.

Co do počtu se z celkových 28 tisíc elektráren budou kontroly týkat jen zlomku − většinu z nich totiž tvoří drobné fotovoltaiky na střechách a zdroje pod 100 kilowattů výkonu, které se šetření vyhnou. Jde o zdroje, jejichž podpora za tři roky po sobě nepřekročila hranici 200 tisíc eur, tedy něco přes pět milionů korun. “Následné kontroly kvůli překompenzacím se dotknou asi 1500 fotovoltaických elektráren,” odhaduje ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková.

Podle Pavla Patřičného, který stojí za solární elektrárnou ve Vepřeku u Kralup nad Vltavou, jež je s 35 megawatty jednou z největších v Česku, je případná překompenzace vycházející z toho, že se v projektu snažili postupovat s co největší efektivitou, nespravedlivá. „Když někdo postavil elektrárnu tak, že zisk z ní může být větší, tak za to nemá být trestán,” řekl Patřičný. Podle něj by stát měl místo retroaktivních opatření vyvolat diskusi s největšími solárními podniky v zemi a najít řešení.

Mohlo by vás zajímat:
V Severní Karolíně mají ze solárů hrůzu
iUHLI.tv: „Zelené“ peníze už Češi neuvidí
Německá Energiewende ohrožuje chudé