Bulharské odcházení se ČEZu nedaří

Téměř veškerý byznys ČEZ v Bulharsku se potýká s problémy. Foto: ČEZ

Polostátní energetické společnosti ČEZ se příliš nedaří odejít z problémového bulharského trhu. Nabídky na nákup jejích aktiv se jí sešly v polovině srpna. Ani zdaleka ale nenaplňují představy vedení firmy.

Oficiálně nechce společnost výběrové řízení na prodej zatím komentovat. „Nabídek jsme obdrželi více, v tuto chvíli je stále ještě vyhodnocujeme,“ uvedla pro Hospodářské noviny mluvčí firmy Alice Horáková. Je ale zřejmé, že buď zájemci své nabídky zvýší, nebo z prodeje sejde.

Čtěte také:
Bulharská aktiva ČEZ chce jiná česká firma
Lidové noviny ve válce o ČEZ

Prodej se dá rozdělit na dvě části. Méně důležitá je odstavená hnědouhelná elektrárna Varna u Černého moře. Na tu dostal ČEZ jedinou nabídku v hodnotě 50 milionů eur (1,3 miliardy korun).

Hlavní pozornost ale ČEZ upírá na svoji bulharskou distribuční firmu. Ta se prodává spolu se solár­ní elektrárnou Orešec o výkonu pět megawattů a česká firma za ně chtěla podle dvou na sobě nezávislých zdrojů HN minimálně 300 milionů eur (7,8 miliardy korun). Očekávání ale byla ještě větší.

Zatímco první odhady zveřejněné letos na jaře v bulharských médiích hovořily dokonce o nabídce okolo 13 miliard korun, realita je mnohem horší. Tři zájemci, mezi které patří i Energo-Pro jednoho z nejbohatších Čechů Jaromíra Tesaře, ČEZ nabídli jen okolo čtvrt miliardy eur (tedy asi 6,5 miliardy korun).

Při pohledu na čísla je poměrně jasné, proč se ČEZ nabízené ceny nelíbí. Pořizovací náklady, za které firmy kupoval, byly výrazně vyšší. Celkově do nákupů v Bulharsku investoval 17,3 miliardy korun. Na dividendách podle Horákové dostala za 13 let necelých sedm miliard. Pokud se k tomu přičtou nabízené sumy, stále ČEZ skončí několik miliard v minusu.

Bulharsko je jedním z kostlivců z éry Martina Romana

Téměř veškerý byznys ČEZ v Bulharsku se potýká s problémy. Zmiňovaná elektrárna Varna (investice za 8,6 miliardy korun) už dva a půl roku nevyrábí. Nesplňovala přísnější ekologické limity a ČEZ neinvestoval do její modernizace.

Velmi komplikovaná je i situace na poli distribuce elektřiny. Tam ČEZ vstoupil na konci roku 2004, kdy za 8,7 miliardy koupil dvoutřetinové podíly ve třech distribučních společnostech, přes které dodává elektřinu zhruba třem milionům zákazníků.

Poslední čtyři roky má ale vleklé problémy s tamním regulátorem ohledně určování cen koncovým odběratelům. Vše začalo masovými protesty na začátku roku 2013, kdy lidem kvůli studené zimě rapidně vyskočily účty za elektřinu. Ceny energií se staly obrovským politickým tématem a česká firma čelila například snaze regulátora o odebrání licence.

ČEZ tvrdí, že mu bulharský úřad neumožňuje promítnout do ceny všechny náklady. Vše vyvrcholilo v červenci 2016, když ČEZ zahájil proti bulharskému státu mezinárodní investiční arbitráž.

Bulharsko je jen jedním z nepovedených pohrobků z éry bývalého šéfa ČEZ Martina Romana. Ještě hůř dopadla investice do distribuční společnosti v Albánii. Tamní vláda po sporech o ceny elektřiny nakonec albánský ČEZ znárodnila. Nejdříve opět započala mezinárodní arbitráž, nakonec se ale obě strany dohodly na vyrovnání. I přesto skončila česká firma v hluboké ztrátě.

Mohlo by vás zajímat:
Křetínský chce ukládat energii z uhlí do baterií
Nakladač s panoramatickým výhledem
Jak Caterpillar prorazil v Austrálii



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze