Být politikem není kvalifikace pro energetiku

Jak může být – přes veškeré dobré úmysly – velká vzdálenost mezi skutečnými možnostmi technologií a názory poslanců, to ukazuje rozhovor s Luďkem Niedermayerem (TOP 09). Foto: niedermayer.cz

O tom, že leckterého politika oslovují myšlenky ekologů či přímo ekologistů, není pochyb. Na postoji europoslance Luďka Niedermayera lze ukázat, k jakým pochybením to může vést.

Energetici z praxe radí rychle rozhodnout o tom, zda v Dukovanech dostavět další jaderné bloky, nebo ne. S ohledem na platnou Státní energetickou koncepci i na současné lhůty výstavby jaderných elektráren je podle nich již pověstných „za pět minut dvanáct“. A v případě, že padne rozhodnutí vydat se jinou energetickou cestou, poskytne to Česku jen málo času navíc.

Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) a nynější poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer zjevně nepatří mezi fanatické zastánce zelené ideologie („…obnovitelné zdroje, které pro naše geografické i demografické podmínky nejsou příliš vhodné,“ uvádí na stránkách TOP 09). Přesto však v mnohém přejímá argumenty těchto „odborníků“ a radí tak například rozhodnutí o stavbě dalších jaderných bloků odložit. Protože mantra odložení rozhodnutí, plynoucí z nedostatečné energetické erudice, není řídkým jevem, pokusili jsme s energetickým analytikem Petrem Hlinomazem rozebrat tento typ postojů a související argumentaci. Snad tím i další poslance, kteří se snaží k problematice přistupovat podobně, dokážeme navést k tomu, aby se takto problematické oblasti věnovali podrobněji a ze všech stran.

Čtěte také:
Proč nemůže energetika fungovat jen na OZE?
Světové emise rostou, OZE navzdory

Zdrojem pro náš rozbor je rozhovor s poslancem Niedermayerem na stránkách jeho strany. Má titulek, který jsme nemohli přehlédnout: „Rozhodnutí o nových jaderných blocích bychom měli odložit“. Europoslanec v rozhovoru argumentuje rychlým vývojem technologií, prodlužováním termínů výstavby a nerentabilitou jaderné energie.

OZE se už finančně vyplatí

„Pokud se hodnotí rentabilita nebo nerentabilita výstavby a budoucího provozu dalších bloků českých jaderných elektráren, pak se z takových úvah vytratilo, že rentability by bylo možné třeba dosáhnout, pokud by velkoobchodní ceny elektřiny nebyly deformovány umělými zásahy, zejména nepřiměřenými dotacemi obnovitelných zdrojů. A patrně bychom mohli podobně mluvit i o dalších typech nákladů, které pak nalézáme v ceně elektřiny pro konečné zákazníky, jež mají dopad na cenu velkoobchodní, ze které žijí výrobci elektřiny,“ komentuje závěry poslance Niedermayera Petr Hlinomaz.

Tím zároveň upozorňuje na rozšířenou pomýlenost, která stále častěji prostupuje evropskými médii, česká nevyjímaje. Tedy na informace o tom, že elektřina z OZE už si na sebe vydělá i bez dotací. Což sice pravda je, ale ne celá. Protože zamlčují to, jak masivní deformace tržního prostředí ze strany úřadů tomu předcházely.

Chytré sítě

Stále častěji se v souvislosti s čistou budoucností energetiky skloňuje pojem „chytrá síť“. Tedy síť, ve které se koordinuje výroba se spotřebou, což na základě průběžně získávaných dat umožňuje snazší zapojení nestabilních zdrojů (typicky z OZE) a regulaci velkých zdrojů (uhlí, plyn). Naděje v chytré sítě vkládá i bývalý viceguvernér ČNB.

„Za jeden z nejdůležitějších momentů ale považuji osobně decentralizaci energetiky, přechod na chytré sítě, řízení nabídky a poptávky. Nejdříve bychom měli vyčerpat tyto možnosti, až poté, co je vyčerpáme, uvažovat o novém zdroji,“ uvádí v rozhovoru na stránkách „topky“.

Samozřejmě, že „chytré sítě“ (smart grids), nejsou nic špatného. O jejich potenciálním přínosu, stejně jako v případě OZE, celkem nikdo nepochybuje. Otázkou je skutečná velikost jejich potenciálu, zejména při porovnání „cena/výkon“.

„Nadšení pro chytré sítě může být užitečné. Není ale zřejmá odpověď na otázku, jaký skutečný přínos bude mít pro konečné uživatele.  Zda uživatel pocítí skutečný ekonomický prospěch, nebo jde jen například o vyšší komfort ovládání domácnosti a spotřebičů v ní, což je věc stále spíše zbytná.“ předesílá analytik Hlinomaz. Chytré sítě budou sloužit především správcům elektrizační soustavy a jejich finanční efekt pro konečné uživatele bude pravděpodobně jen nepřímý.

„Jejich potřeba je odůvodňována decentralizací výroby, která je pak velkou měrou spojena s OZE, o nichž pan poslanec sám – a zcela správně – říká, že u nás pro ně nejsou až tak příznivé podmínky. Jinak řečeno, chytré sítě nám energii zlevní nebo ne? Vždyť ono jejich vybudování bude také něco stát,“ otevírá další méně známý aspekt analytik. „Chytré sítě, pokud by byly prosazovány shora, by zatím fungovaly jako určitý další stupeň centralizace,“ upozorňuje na možný paradox nasazení centralizovaného prvku kvůli decentralizaci. Nasazení chytrých sítí navíc bude provázet slabina veškeré moderní elektroniky, tedy náchylnost k hackerským útokům.

Ostrovní energetika

Zmíněná decentralizace energetiky je dalším častým bodem úvah o budoucnosti. Za důležitou ji považuje i europoslanec Niedermayer, který ji vnímá jako jeden z argumentů proti rychlému rozhodnutí o další výstavbě jaderných bloků. Jenže jaký může být její skutečný přínos? Ostrovní energetika má totiž stejný zásadní problém jako OZE: jak zajistit za přijatelnou cenu její stabilitu a spolehlivost?

„Ostrovní systémy, pokud je chápeme na úrovni malých jednotek, bytových domů, nebo dokonce jednotlivých domácností, jsou postaveny na využívání OZE s rozporem zmíněným v předchozích bodech. U velkých ostrovních systémů, na úrovni sídelních center, se pak asi nevyhneme úvahám o klasických fosilních energetických zdrojích s jejich výhodami i nevýhodami,“ vysvětluje Petr Hlinomaz, proč zářný obrázek budoucnosti s ostrovními sítěmi také úplně nelze nabídnout.

Jednoduchost, nebo realita?

Luděk Niedermayer, se svými názory, není mezi evropskými politiky zdaleka sám. Ale tím, že na stranickém serveru zveřejnil své názory pěkně uceleně, dalo se na jednom místě komentovat více názorových trendů současných politiků.

Jak je ovšem zřejmé z předcházejících řádek, jsou tyto populární názory zatíženy chybami nebo alespoň obsahují bílá místa, které nelze přehlížet. Ty pramení z neznalosti lidí, kteří uvedené názory a řešení propagují, tedy ekologistických organizací, nebo z toho, že aktivističtí vědci své výzkumy nedovedou až do konce, kde by museli konstatovat, že nemají pravdu oni, nýbrž klasičtí energetici.

Nic z uvedeného ovšem neříká nic o tom, že nestojí za to zmíněné technologie sledovat nadále. Jen je při tom potřeba jim přisuzovat skutečně reálný význam a možnosti, nikoli je považovat za „zázračné zbraně“ v boji o čistou energetiku. Energetika je přeci jen tak složitá, že v ní jednoduchý a zázračný recept prakticky nemůže fungovat.

Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme