ČEB podala kvůli turecké elektrárně trestní oznámení

Elektrárna s názvem Yunus Emre společnosti Adularya se začala stavět v roce 2010 a elektřinu měla vyrábět již téměř čtyři roky. Foto: wikipedia.org

Česká exportní banka, která půjčila na stavbu turecké elektrárny Adularya 12 miliard korun, podala kvůli způsobené škodě trestní oznámení. Hospodářským novinám to řekl mluvčí banky Jan Černý. Očekává se, že z půjčených peněz dostane zpět podstatně méně, uvádí list. Trestní oznámení podá i exportní pojišťovna EGAP, která celý projekt pojišťovala.

EGAP před několika týdny oznámila, že bude potřebovat 1,9 miliardy korun na pokrytí ztráty způsobené tureckým projektem. Dostat je má ze státního rozpočtu, píše list. S již dříve vytvořenými rezervami, o které pojišťovna také přijde, ale budou ztráty výrazně vyšší.

Čtěte také:
Vyroste v Turecku první jaderná elektrárna?
Turecká miliardová díra

Adularya je problém od samého začátku. Od podkladů, kontraktora až po míru posouzení rizik. Je to učebnicový příklad, na kterém se vedení obou institucí může naučit, na co si dávat pozor,“ citují HN ministra průmyslu Tomáše Hünera. Stát se podle něj může jen snažit minimalizovat škody.

ČEB, EGAP i turecký národní fond, který dnes elektrárnu spravuje, se snaží projekt prodat. Dostavba elektrárny ale bude stát další peníze. Odhady se pohybují od několika stovek milionů až ke třem miliardám korun, píšou HN. Nezávazné nabídky, které se zatím na elektrárnu sešly, se pohybují okolo šesti miliard korun, tedy poloviny vyplaceného úvěru, dodávají.

Otázkou podle HN je, na kom stát případnou škodu může vymáhat. Příjemcem úvěru byl turecký investor – firma Naksan Holding. Ta byla ale kvůli údajné účasti svých majitelů na předloňském neúspěšném tureckém puči znárodněna. Elektrárnu pro Naksan Holding stavěla ostravská firma Vítkovice Power Engineering (VPE) podnikatele Jana Světlíka. Ta je nyní v konkurzu a většina jejího majetku už se prodala. Případné trestní oznámení kvůli způsobené škodě nicméně nevylučuje ani insolvenční správce David Vandrovec, který má konkurz Vítkovic na starost. „Stále to zkoumáme, s ČEB i EGAP se chceme sejít a celou věc řešit. Některé dohody uzavřené v minulosti Vítkovicemi jsou, řekněme, velmi složitě pochopitelné,“ řekl HN Vandrovec.

Bloky turecké elektrárny měly vyrábět elektřinu již téměř čtyři roky. Ukázalo se ale, že instalované kotle neumějí spalovat uhlí z nedalekého dolu.

Mohlo by vás zajímat:
Uhlí místo turistů na Moldavské horské dráze
Uhlí vystřídala auta
Služební auto obra Koloděje



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze