Čeká energetiku normalizace?

V bankovním sektoru se po řadě nestandardních let všechno vrací k normálu. Dočkáme se podobné „normalizace“ i v energetice?

Letošní rok se v bankovním sektoru zapíše do historie asi tím, že stále více centrálních bank po dlouhých létech opouští politiku extrémně nízkých úrokových sazeb a sazby polehoučku zvedá. Vypadá to, že v bankovním sektoru to pomalu spěje k normálu. Lze si položit podobnou otázku i v energetice? Blíží se po létech i energetika nějakému normálu?

Čtěte také:
Majitelé OZE dostanou přes 26 miliard
V Japonsku zbankrotuje rekordní počet solárních firem

Asi to není úplně dobře položená otázka. Zatímco v bankovnictví lze s přimhouřením očí hovořit o jediném optimálním dlouhodobému normálu (v případě sazeb se za něj všeobecně považuje úroveň kolem 2 až 3%), v energetice to tak jednoduše neplatí, již jen proto, že některé energetické zdroje se přirozenou cestou vyčerpávají a jiné je nahrazují a krom toho probíhá celková transformace.

Můžeme se ale pokusit široké téma fungování energetiky zúžit jen na určitý rys, kde by se dal návrat k nějakému běžnému a dlouhodobému normálu očekávat. Například fungování tržních cen elektřiny.

Je známo, že umělé zásahy do energetiky v podobě neadekvátní podpory obnovitelných zdrojů, místy „totální“ obrat zády k fosilním palivům, především uhlí, nebo k jaderné energii vedly k nemalému pokřivení velkoobchodních cen elektřiny. Porušil se dlouhá léta fungující princip, kdy cena byla určena hlavně dostupností a náklady na získání a využití daného energetického zdroje (cenový princip tzv. Energy only Market).

I když myšlenka byla v mnohém vedena dobrou snahou o ochranu klimatu a životních podmínek, deformace trhu je nyní dosti velká na to, aby tato snaha vyzněla naprázdno, protože narazila na určitý strop. Pracuje například s předpokladem, že elektrickou energii lze ve jménu optimalizace spotřeby libovolně transportovat, případně i skladovat. To jde ale jen do jisté míry a dříve nebo později se musí skutečné náklady projevit.

Proto je možné spekulovat, že pohled skutečných a přirozených nákladů podle dostupnosti a vlastností daného typu energetického zdroje nabude opět na svém významu. Nemůže to být v podobě, jak jsme ji znali před patnácti, dvaceti lety, na místě je započítávat i zmíněné náklady na ochranu životního prostředí, ale včetně těchto nákladů by to měl být vzorec bez dotací. Budoucnost nabídne jistě více variant, ale „Energy only Market“ by měla být jednou z nich, nebo by měla být alespoň přítomna a v takovém případě ve více variantách než v jedné.

Mohlo by vás zajímat:
Služební auto obra Koloděje
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody
TOP 10 největších těžebních bestií



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze