Ceny elektřiny v Německu drtí firmy i zákazníky

moorburg_02_compressed

Uhelná elektrárna Moorgbur zajišťuje energetické potřeby průmyslového Hamburku. Foto: Vattenfall.com

Cena silové elektřiny v Německu prudce padá. Větrné a solární elektrárny vytlačují konvenční zdroje z trhu. Velké energetické firmy čelí ekonomickým problémům. Koncoví zákazníci přitom za elektřinu platí stále víc a víc.

Energiewende se stává noční můrou velkých energetických producentů, jako jsou E.ON a RWE. Velkoobchodní ceny silové elektřiny na energetické burze EEX v Lipsku přivádí všechny provozovatele konvenčních elektráren k zoufalství. Zatímco spotřebitelé, především kvůli mimotržní podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE), platí stále vyšší konečné ceny elektřiny, výnosy ze silové elektřiny pro plynové, uhelné a jaderné elektrárny se pohybují opačným směrem, napsal server oenergetice.cz.

Čtěte také:
ČEPS bojuje s Němci a Rakušany
Stabilita sítě stála loni Němce miliardu eur

Při těchto cenách nepřináší žádná z konvenčních elektráren zisk,“ prohlásil před dvěma týdny generální ředitel RWE Peter Terium. Jeho slova potvrzuje i generální ředitel E.ON Johannes Teyssen. Společnosti, jež jsou odvěkými rivaly, se nyní nachází na jedné lodi a oba manažeři sledují, jak jejich firmy ztrácí dech. Velkoobchodní cena elektřiny přitom může klesat ještě níže. „Ve střednědobém horizontu je více pravděpodobné, že budeme svědky velkoobchodní ceny elektřiny pod hranicí 20 euro za megawathodinu spíše než nad ní,“ tvrdí Ingo Becker, analytik z Kepler Cheuvreux.

RWE propustí dva tisíce lidí
Problémy německých energetických producentů se začínají promítat již rovněž do zaměstnanosti. RWE plánuje zrušit do konce roku 2018 dalších zhruba 2000 pracovních míst. V rozhovoru s německým listem Westdeutschen Allgemeinen Zeitung to řekl Uwe Tigges z představenstva firmy. „Naše dosavadní střednědobé plány počítají do konce roku 2018 s úbytkem zhruba 2000 pracovních míst, kromě jiného také prostřednictvím přirozené fluktuace,“ uvedl Tigges.

Uhelné elektrárny jsou stále nezbytné
Dotované obnovitelné zdroje, které získávají podporu mimotržními principy a mají prakticky nulové náklady na provoz, postupně vytlačují z trhu konvenční zdroje. Nejprve se jedná o paroplynové elektrárny, které mají nejvyšší náklady na výrobu jednotky elektrické energie, následně černouhelné, hnědouhelné a nyní bojují o přežití i jaderné elektrárny.

Uhelné, plynové a jaderné elektrárny produkují momentálně okolo 435 TWh elektřiny ročně, což je stále více než 2/3 německé produkce, navrženy jsou ovšem podle deníku Handesblatt na 521 TWh roční produkce elektřiny, což znamená, že jejich využití zaostává zhruba o 17 procent.

Nejmodernější uhelné elektrárny přitom stále najdou v současném energetickém mixu Německa využití a budou s odstavováním jaderných elektráren pravděpodobně hrát důležitou roli i v následujících letech.

Příkladem je kontroverzní elektrárna Moorburg se dvěma 827 MW bloky. Byla uvedena do provozu v roce 2015, aby zajistila energetické potřeby průmyslového Hamburku, jehož spotřeba v noci dosahuje okolo 1 200 MW. Podniky jako Airbus, ocelárny ArcelorMittal nebo Aurubis, zpracovávající měď, zkrátka potřebují elektřinu nepřetržitě za jakýchkoliv podmínek, a to nejsou samotné OZE schopny zajistit.

Mohlo by vás zajímat:
Německá Energiewende ohrožuje chudé
Analytici: Němci s uhlím počítají
Kabely pod zemí Němcům zdraží proud



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze