Černá Ostrava na plátnech mistrů

Nejslavnějším malířem, který se věnoval hornickým motivům, byl Jan Zrzavý. Foto: wikipedia.org

Průmyslová Ostrava se stala motivem mnoha výtvarných děl. Jan Zrzavý neváhal ze zvědavosti sfárat do dolu, mnoho místních malířů poznalo havířskou dřinu také na vlastní kůži.

Slavný malíř Jan Zrzavý přijel do Ostravy a Bretaň nebo Paříž vyměnil za pověstné haldy. Namaloval je v roce 1933. Ještě slavnější kolega a světoběžník Oskar Kokoschka navštívil Landek a vytvořil tři olejomalby Moravské Ostravy (1937). I o tom pojednává další díl seriálu MF Dnes Sláva a bída hornictví.

Čtěte také:
V archivu OKD jsou kilometry materiálů
Nahlédněte do historie uhlobaronů

Někteří malíři poznali hornickou dřinu doslova na vlastní kůži. Slavný šenovský rodák, malíř, grafik a ilustrátor Vilém Wünsche (1900–1984) byl původně havíř, teprve pak šel studovat výtvarnou školu.

Jeho otec pracoval na šachtě Ludvík (posléze Fučík) a Wünsche tam nastoupil do dílny a vyučil se důlním zámečníkem. V učňovském poměru strávil na šachtě šest let, pak tady byl zaměstnán jako opravář,“ říká majitel Výtvarného centra Chagall Petr Pavliňák.

Wünsche pracoval na dole do 21 let, po večerech chodil na kurzy kresby. Koncem 20. let už studoval v Paříži, posléze se ale do rodného Šenova u Ostravy vrátil.

Karvinský rodák, sochař a grafik Jindřich Wielgus (1910–1998) se proslavil díky plastikám Vítězný havíř, Návrat domů, Maryčka Magdonova nebo Portrét havíře J. K. Narodil se v typické důlní kolonii.

„Jindřich Wielgus nefáral sice pracovně, jako desetiletý utrpěl úraz, ale narodil se v havířské kolonii zvané Na Šestém. Rodiče pracovali na šachtě Betyna. Bydleli v domku, jehož okno se otevíralo rovnou na haldu, za plotem se jim tyčily těžní věže dolu František,“ vypráví Pavliňák.

Wielgus sice odešel studovat na akademie do Prahy a Říma, přesto zůstal rodné hroudě věrný. Ve své tvorbě zachytil především motivy z havířského života z Karvinska a Ostravska. Kulturu v tehdejším Československu svým dílem obohatil natolik, že mu byl v roce 1989 udělen titul národní umělec.

Dalším ostravským malířem s hornickou zkušeností je například Antonín Slíva (1919–1989), který byl zaměstnán na Dole Jan Maria, teprve poté se uchytil v propagačním oddělení VŽKG jako písmomalíř.

Za černé město bývala dlouhodobě označována Ostrava

Černá Ostrava, tak se jmenovala i jedna část nedávné velkolepé výstavy o české moderně V novém světě, která byla až do ledna k vidění v ostravském Domě umění.

„Za černé město bývala dlouhodobě označována Ostrava, jejíž syrové prostředí poskytlo inspiraci těžkým průmyslem, trpkou, nebezpečnou prací a živořícími předměstími,“ vysvětluje Petr Gába z Galerie výtvarného umění města Ostrava.

Malíři působící na Ostravsku do kontaktu s důlním prostředím podle galeristy Pavliňáka přicházeli vždy. „Buď tam někdo z rodiny dělal, nebo oni tam nějakou dobu pracovali, ne vždy se to dá ale přesně zjistit. Změna nastala po válce. Ti, co začali studovat po roce 1945, už se živili jinak,“ dodává.

Světově nejproslulejším malířem, který kdy Ostravu maloval, zůstává bezpochyby Oskar Kokoschka. Ostravská Galerie výtvarného umění vystavila Kokoschkovu malbu Moravská Ostrava II na počátku roku 2010. V rámci kandidatury Ostravy na Evropské hlavní město kultury zde bylo k vidění pět let. Momentálně je součástí stálé expozice v Domě umění.

Mohlo by vás zajímat:
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech

Z dolu ve Virginii udělali golfové hřiště



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze