Černé vyhlídky českého černého uhlí

Evropské hlubinné černouhelné doly mohou jen těžko konkurovat povrchové těžbě v zámoří.Foto: imagio

Evropské hlubinné černouhelné doly mohou jen těžko konkurovat povrchové těžbě v zámoří.Foto: imagio

Velké potíže s koncem těžby černého uhlí nemá v Evropě jen Česko. Musí je řešit polská vláda, doly zavírá také Rumunsko či Velká Británie. Evropské hlubinné černouhelné doly mohou jen těžko konkurovat povrchové těžbě v zámoří.

Z deseti největších dolů na světě není ani jeden v Evropě. Tři jsou v USA, po dvou v Číně a v Austrálii. Další jsou v Kolumbii, Mosambiku a Rusku. Všechny jsou povrchové. „Jejich celkové náklady na těžbu jsou oproti Evropě nižší, i když připočteme výdaje na přepravu přes oceán,“ vysvětlil Hospodářským novinám ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Čtěte také:
VIDEO: Europoslanec o solárech a uhlí
Černouhelné doly prosí vlády o pomoc

Těžbu tuzemského černého uhlí tak čeká postupný útlum. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) odhaduje, že těžba na severní Moravě skončí v horizontu sedmi až deseti let. Životnost jednotlivých šachet v OKD se liší. Podle analytika Gavora je na tom nejlépe důl ČSM, kde by těžba mohla v závislosti na intenzitě a ekonomických podmínkách trvat až do roku 2025.

Spadneme do polské cenové pasti?

Oceláři v Moravskoslezském kraji problémy OKD samozřejmě pečlivě sledují. Možný výpadek české produkce může v budoucnu nahradit polské uhlí. To již nyní tvoří polovinu spotřeby největšího odběratele v Česku, jímž je ocelárna ArcelorMittal. Od OKD ročně odebere 1,4 milionu tun uhlí, ze kterých ve svých třech provozech vyrobí milion tun koksu. Možný výpadek firma řeší. „Pokud by došlo k ukončení těžby OKD, museli bychom to nahradit uhlím z Polska a ze zámoří,“ uvedla tisková mluvčí ArcelorMittalu Barbora Černá Dvořáková.

Podle obchodníka s uhlím Petra Pauknera ovšem Poláci potom využijí dominance a budou chtít za dodávky přirážku, kterou si přidají ke světovým cenám. „Fungování OKD drží Poláky na uzdě,“ prohlásil majitel firmy Carbounion Bohemia, která má o severomoravské doly zájem, pokud projdou insolvencí. Podle Pauknera si hutní podniky ve střední Evropě doplňují českou a polskou produkci uhlím ze Spojených států a Kolumbie, které je kvalitnější.

I přes potenciálně výhodnou pozici jsou na tom nyní polské těžební společnosti velmi špatně. Státní těžební a energetické kolosy jen loni dohromady prodělaly 10 miliard zlotých (téměř 65 miliard korun). Na největšího evropského těžaře, firmu Kompania Weglowa, připadla ztráta jedné miliardy zlotých. A na podnik JSW, který těží černé uhlí, až 3,1 miliardy zlotých.

Polská energetika přitom z 90 procent závisí na uhlí.Tamní doly zaměstnávají desítky tisíc horníků a hlavně na oblast Slezska by jejich konec mohl mít obrovské ekonomické a sociální dopady. Konzervativní vláda Beaty Szydlové si tedy těžko může dovolit nechat doly padnout. Proto vyjednává s EU o možnosti státní podpory ve výši 2,3 miliardy zlotých a přesvědčuje odbory k souhlasu s restrukturalizací.

Mohlo by vás zajímat:
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme
Google jede na uhlí, ale nepřiznává to
Zelená energie? Ďáblova alternativa



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze