Čerpání důlních vod pomáhá šachtám OKD

Čerpání důlních vod v Orlové a Ostravě pomáhá šachtám OKD na Karvinsku. Foto: OKD

Vodní jámy Žofie v Orlové s ponornými čerpadly KSB-UPA a stacionárními čerpadly 150 CDA a 150 CDB a Jeremenko v Ostravě se dvěma ponornými vysokotlakovými čerpadly KSB – UPZ dostávají denně na povrch v průměru sedmnáct tisíc kubíků důlní vody. Zajišťují tak stav její hladiny v podzemí ostravské a petřvaldské části revíru na kótách, které vylučují ovlivnění karvinských dolů společnosti OKD.

Tuto činnost provádíme na základě rozhodnutí státní báňské správy v souvislosti s ochranou výhradního ložiska z roku 2001. Řešení ochrany činných šachet ČSA, Lazy, Darkov a ČSM v karvinské dílčí pánvi je uskutečňováno pomocí centrálních čerpacích míst,“ vysvětluje Josef Havelka, ředitel odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO. Důlní voda v ostravské i petřvaldské dílčí pánvi začala stoupat po útlumu těžby uhlí a zlikvidování čerpacích kapacit v této oblasti revíru, napsal Měsíčník Horník.

Čtěte také:
Uhlí by se na Karvinsku mohlo těžit až do roku 2030
Nejistá budoucnost dolů Darkov a Lazy

Do důlních prostor filtrují vody v podstatě ze čtyř základních zdrojů: Z karbonského masivu a jeho podloží, z miocénních bazálních mořských sedimentů usazených na reliéfu karbonu – z ostravského detritu – dále z miocénních písčitých kolektorů v nadloží detritu a nakonec přímo z povrchových vodotečí, jejich teras a mělkých podzemních vod prostřednictvím karbonských oken,“ vysvětluje expert na tuto problematiku Petr Jelínek z odštěpného závodu ODRA.

Bez udržování hladiny v podzemí by podle něj voda z ostravské a petřvaldské dílčí pánve mohla proudit do aktivních důlních lokalit, čímž by došlo k vážnému ohrožení bezpečnosti důlního provozu. Ročně jí proto DIAMO odčerpá 6,6 milionu m3. Z vodní jámy Jeremenko je to 5,1 milionu m3 (vypouští ji do řeky Ostravice) a z vodní jámy Žofie 1,1 milionu m3 (vypouští ji do Petřvaldské stružky). „Jakmile pomine potřeba ochrany činné části výhradního ložiska – a pokud nerozhodne státní báňská správa jinak – tak přestaneme čerpat a hladina důlních vod začne pomalu stoupat. Pak mohou nastat doposud nedefinovatelné situace spojené s historicky prováděnou hornickou činností. Stoupání však bude velmi pozvolné a rozložené do několika desítek let,“ uzavírá Jelínek.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje