Česká energetická sopka doutná

Rok 2015 by jednou mohl být ve světových dějinách vykreslen symbolem výbuchu vulkánu dlouho doutnajících problémů. Ve válce na Ukrajině umírají tisíce lidí, do Evropy míří statisíce uprchlíků z Afriky a Blízkého východu, Řecko a s ním celá eurozóna se potácejí na hranici propasti, podle řady názorů se však již řítí na její dno. U nás doma je zatím relativní pohoda. Dost možná jde ale o pověstný klid před bouří. Minimálně česká energetika totiž připomíná doutnající sopku, která jednou vybuchne. Zatím pouze bublá a dílčí erupce vláda zakrývá umělou mlhou.

Vláda avizovala, že se letos dočkáme zcela zásadních energetických rozhodnutí. Česká energetika měla odstartovat novou éru s jasně nasměrovanou trasou do příštích desetiletí. A věci se opravdu dějí. Byla schválena Státní energetická koncepce, novela energetického zákona, Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, má padnout rozhodnutí o limitech těžby hnědého uhlí, novelizován bude horní zákon. Jenže všechno je tak nějak mlhavé, nejisté, zpožděné či odložené. Když si pomůžeme dopravním srovnáním, tak místo abychom se již řítili kupředu šinkanzenem, který na minutu dodržuje jízdní řád, česká energetika spíš připomíná čekání na balkánský autobus, který prý určitě pojede, jen se přesně neví kdy a kam přesně. Heslo výletu jakoby znělo „ono to nějak dopadne“.

Čtěte také: 
Severočeši potřebují jistotu, ne sliby
Vzdušné zámky ekologů vs. zaměstnanecká realita

Jenže i když jsme národem Švejků, tak tato nejistota znervózňuje. Energetické společnosti chtějí vědět, jak mají plánovat, jejich zaměstnanci řeší, zda přijdou o práci, občané žijící v okolí těžby se ptají, jestli se budou stěhovat, teplárny by rády věděly, zda budou mít dostatek uhlí, asi každého zajímá, kdo zaplatí plánovanou výstavbu nových jaderných reaktorů. Vláda se svými polovičatými rozhodnutími dostává pod tlak. Logicky do ní čím dál víc tepe i opozice.

Poslanec TOP 09 Michal Kučera například v rámci interpelace vyzval premiéra Sobotku, aby se vláda nebála rozhodnout o limitech těžby. „Vyzývám vás, pane premiére, vyzývám vládu České republiky, přestaňte už kličkovat a rozhodněte. Bohužel mnozí ministři až nyní zjišťují, že nejsou jen krásná a líbivá rozhodnutí a že jsou rozhodnutí, která se nebudou líbit buď jedné nebo druhé straně, a to jako v případě prolomení či zachování limitů těžby. Za druhé je třeba zdůraznit, že neustálé odsouvání a odkládání rozhodnutí o osudu limitů těžby hnědého uhlí nikomu nic dobrého nepřinese.

Oním kličkováním se vláda snaží odvalit balvan zodpovědnosti dál do budoucnosti, možná i na bedra svých následovníků. Jenže energetická sopka doutná a dost možná jí vybuchne pod rukama. Následky takového výbuchu ale mohou podrazit nejen židle politikům, ale i nohy milionům občanů.

 

Mohlo by vás zajímat:
Opoziční poslance tlačí Sobotku ke zdi
Poslankyně: Proč se stále lže?
Mládek není mediální playboy, ale je za ním práce