Česká energetika jako kýčovitá telenovela

Prolomit! Neprolomit! Postavit! Nepostavit! Debaty o budoucnosti české energetiky připomínají nekonečnou telenovelu. Není v ní nouze o překvapivé zvraty ani o kýčovitá prohlášení. Ministerští úředníci přepisují návrhy státní koncepce stále dokola, předkládají různé akční plány a vrší jednu alternativní variantu za druhou. Ale tomu všemu chybí jasný směr a tah na branku. Ani čtvrtstoletí od konce centrálního plánování a zakonzervování hranic těžby uhlí v severních Čechách nemá stát v energetice jasnou vizi. V komentáři časopisu Týden to napsal Martin Petříček.

„Nevíme, zda vůbec ještě potřebujeme uhlí, které je schované pod zemí za hranicí povolené těžby, či zda bude třeba postavit nové jaderné bloky. Navíc jako by si plánovači dali klapky na oči: zajímá je jen česká kotlina, moc nesledují, co se děje za Krušnými horami. A příliš ani nezjišťují, jaké podmínky panují na trhu – třeba to, že při současných nízkých cenách za energie se něco prostě nevyplatí stavět. Svět už je jinde,“ míní autor komentáře.

Na jednu stranu zatím příliš netlačí čas. Česko má jako jedna z mála evropských zemí elektřiny přebytek, velkou část produkce vyváží za hranice. A bilance má být v plusu nejméně dalších pět let. Těm, kdo elektřinu v Česku vyrábějí (třeba firma ČEZ), tahle situace jistě vyhovuje. I když už nemají zdaleka takový „vejvar“ jako před lety, kdy byly velkoobchodní ceny elektřiny proti dnešku dvojnásobné.

„Jenže vyprávějte tohle všechno běžným lidem, kteří už léta žijí v nejistotě. Zakousne se rypadlo kvůli těžbě uhlí i do jejich pozemku? Vyroste jim za humny nová jaderná elektrárna? Konkrétní odpovědi už jim ale léta není nikdo schopen dát,“ podotýká komentátor. Ve vlnách se vracejí debaty o prolomení limitů, finální rozhodnutí si však nikdo nechce vzít na zodpovědnost.

„Abychom jednou nemuseli hodnotit tuto vládu jako bandu zbabělců, měla by to co nejdříve udělat. Ať už zvítězí jakákoli z předkládaných variant. Pomohlo by to nejen lidem, kteří v dotčených obcích bydlí, ale i manažerům energetických firem,“ míní Petříček.

Přitom stačí podívat se kousek za Krušné hory. Německo se prostě rozhodlo změnit energetiku k obrazu svému. „A to za každou cenu: Zavřeme jaderné elektrárny, a basta. Elektřinu budeme vyrábět zeleně. A i když se to vám – příznivcům jádra – nemusí líbit, prostě máte smůlu. My jsme silnější a tomu, co děláme, opravdu věříme. A navíc jsme Němci, takže v tom, co děláme, budeme opravdu pečliví,“ upozorňuje komentátor s tím, že racionálně Němci přistupují i k využití uhlí. Vědí, že elektřinu z uhlí nebudou vyrábět věčně, ale také si uvědomují, že elektrárny nelze šmahem zavřít. Výroba bude, i podle konzervativních odhadů, postupně klesat, až se v roce 2050 nebude z uhlí vyrábět prakticky vůbec nic. Zatím z něho vyrábějí, podobně jako Češi, necelou polovinu elektřiny.

Němci však dokážou mnohem lépe vysvětlit, pokud musí těžbě ustoupit lidská obydlí, i když ani tak se to pochopitelně neobejde bez vypjatých emocí a protestů. A na rozdíl od Česka pokračovali s rozšiřováním území pro těžbu i po roce 1990. Zároveň ovšem chtějí zpřísňovat podmínky pro čmoudící komíny a hodlají to prosadit na celoevropské úrovni.

Nemá cenu jít hlavou proti zdi. Česká energetika je s tou německou provázána podobně jako celá ekonomika. „Představa, že se v české kotlině zabarikádujeme a budeme vymýšlet nějakou třetí cestu, je lichá. Koneckonců, o tom, že se evropská energetika radikálně proměňuje, už nepochybují ani v polostátní společnosti ČEZ a rychle se na to začali chystat – třeba tím, že jsou připraveni investovat do zelených technologií a malých, decentralizovaných zdrojů,“ píše komentátor.

Už ale nechtějí stavět ani kupovat klasické elektrárny. Přitom ještě před pár lety tlačili jádro i uhelné zdroje horem dolem. Z nejistoty často vycházejí, stejně jako v telenovelách, vítězně ti největší šibalové. Jako třeba solární baroni, kteří nyní díky štědré nesystémové podpoře z minulosti vytahují miliardy z kapes spotřebitelů. Jasný směr v energetice je proto třeba vytyčit už proto, aby se něco podobného neopakovalo, uzavírá svůj komentář Petříček.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze