České stopy ve slovinském uhlí

Hrad Velenje. Foto: Wikipedia

Dolní štýrsko ve Slovinsku láká turisty na hrady, vinice, barvitý folklor, překrásnou přírodu i hornické muzeum. Řadu stop zde zanechali i Češi. Současná podoba města Velenje, které je páté největší v zemi, sahá do dob socialistických 50. let. Místní jsou na něj ale pyšní – horníci ze zdejších uhelných dolů si „své“ město postavili sami pro sebe a pro své rodiny. Napsal to IN magazín Hospodářských novin.

Hornické muzeum Muzej premogovništva Slovenije, které mapuje bohatou historii místních uhelných dolů, jejichž produkce dnes dosahuje až čtyř milionů tun uhlí ročně. Muzeum není nic pro klaustrofobiky, je situováno v bývalé šachtě v hloubce 160 metrů pod zemí.

Předtím než se návštěvníci výtahem z roku 1888 svezou do hlubin, nafasují hornický mundúr a svačinu – bulku s klobásou či její vegetariánskou verzi, bulku s dobrými 15 deky tvrdého sýra. Takový luxus na horníky z přelomu 19. a 20. století rozhodně nečekal. Co je naopak v dole čekalo, byla neskutečně tvrdá a nebezpečná práce. Nejsyrovějším zážitkem z muzea je úsek, v němž je simulován zával v dole, který i těm nejsilnějším povahám rozklepe kolena.

Českou stopu v dolech zanechal Jaroslav Špička, který do Velenje přišel na počátku 20. století z malé obce ve středních Čechách a stal se vedoucím v dolech. Bohužel tu našel i smrt. Jeho potomci ve Velenje dodnes žijí, leč pod jiným jménem – s takovým pracovat mezi horníky není žádný med, čeština a slovinština jsou si v mnohém podobné.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze