Česko láká zlatokopy

Jedno z největších nalezišť zlata se nachází u Slapské přehrady. Foto: ČEZ

Česko zůstává v hledáčku světových těžařů. Vedle lithia je láká také české zlato. V podzemí je ho v několika lokalitách odhadem až 400 tun v ceně stamiliard korun.

Česká naleziště patří k největším v Evropě. Po lithiu je tak zlato největší surovinové bohatství naší země. Nejrozsáhlejší a nejznámější naleziště zlata jsou u Slapské přehrady, v Kašperských Horách, okolo Rožmitálu pod Třemšínem či v Jeseníkách. V Mokrsku i v Kašperských Horách již existují průzkumné štoly, v současnosti ale uzavřené, uvedlo Právo.

Čtěte také:
Akciový trh těžbě lithia nevěří
Hüner se utrhl, Babiš soptí

Zlato se stalo předmětem zájmu v devadesátých letech, kdy se hledalo na devatenácti místech. Liberální politika tehdejších vlád nabídla zájemcům prakticky bez omezení možnost snažit se využít české suroviny. Kdo chtěl hledat zlato, stačilo mu složit jen jistinu 40 tisíc korun.

Druhá vlna zájmu začala v ČR kolem roku 2012, kdy vzrostla cena zlata. Všechny pokusy z devadesátých let o zahájení průzkumných ražeb postupně končily jejich ukončením pro nesouhlas dotčených obcí, ale i státu. Firmy se proti ukončení průzkumů ložisek bránily často i soudně.

V současnosti přitahuje pozornost potenciálních zájemců o české zlato nejen znovu rostoucí cena tohoto žlutého kovu na světových trzích, ale i nejasná otázka, kdo vlastně v Česku v příštích letech povládne a jakou surovinovou politiku bude razit.

V současné době platí rozhodnutí minulé koaliční vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), že se zlato v ČR těžit nebude. O těžbě neuvažuje ani nynější ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO).

Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové v ČR roky neprobíhal a ani nyní se nekoná žádný průzkum ložisek zlata či vyhledávání tohoto nerostu. Není stanoveno ani žádné průzkumné území.

Přestože v současnosti neprobíhají žádné průzkumné vrty na ověření možností těžby, možnost, že se začne zlato těžit, teoreticky zůstává.

Podle slov oficiální surovinové politiky státu představuje zlato rezervu pro eventuální využití v budoucnosti. Toto budoucí využití bude tedy pouze záviset na splnění zákonných, zejména ekologických, požadavků, včetně všech externalit v míře srovnatelné se situací v zemích EU.

Klíčovou otázkou proto budou podmínky, za jakých by se těžit mohlo. Vedle ekologie zde hraje roli i cena, za kterou právo těžit stát prodá.

„Zlato je majetkem státu. Výnosy z těžby všech nerostů na výhradních ložiscích upravuje horní zákon a výše úhrad za jednotlivé druhy nerostů stanovuje aktuální nařízení vlády. Výnos z těchto úhrad je pak rozdělován mezi obce a stát. Platit je musí každý těžař, ať domácí, či zahraniční, ať soukromý, či státní,“ sdělila právu Roubíčková.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších uhelných dolů
TOP 10 navždy bohatých
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu