Český správní soud versus Evropská unie?

Ekologizace některých parametrů provozu elektrárny může mít tak velké další negativní dopady na životní prostředí, že převáží její přínosy pro životní prostředí, kvůli kterým se dělá. A co emisní povolenky?

Čerstvé rozhodnutí českého Nejvyššího správního soudu (NSS),ukazuje, kudy by mohla vést linie obrany proti jen málo smysluplným rozhodnutím EU, které tlačí energetiku i průmysl do těžko či vůbec řešitelných problémů. Opakované rozhodnutí orgánů Evropské unie o tom, že Starý kontinent bude světovým premiantem ve snaze omezit emise i skleníkové plyny totiž postrádá potřebné souvislosti a komplexní pohled. Přístup postavený na dalších a dalších předpisech snižující emisní limity a emisních povolenkách na produkci CO2 vypadá krásně.

Čtěte také:
Úspory přinesou zvýšení spotřeby
Česko stojí na energetické křižovatce

Jenže jeho praktický efekt je úplně jiný, než jaký by jeho autoři chtěli, aby byl. Jenže oni si to – spolu s europoslanci a Evropskou komisí nechtějí připustit. Evropa totiž produkuje jen nějakých 10 procent světových zplodin. A nynější regulace se týkají asi 60 procent z nich. Takže k zásadnímu zlepšení světového ovzduší a klimatu nemůže dojít, ani kdyby se celá EU postavila na hlavu.

Ale je samozřejmě dobře, že se Evropa snaží ostatním zemím vysvětlit, co je potřeba dělat a jak by se to dělat mohlo. Hloupé je, že evropský, respektive bruselský recept, může fungovat jen tehdy, když se jím bude řídit většina států na planetě. A o tom si zatím můžeme nechat všichni, včetně aktivistů, jen zdát.

Takže zatímco čínské, indické, pákistánské či vietnamské (a další, samozřejmě) výrobní firmy chrlí do atmosféry oblaka fosilního kouře zadarmo, nebo jen za nějaký „bakšiš“, evropské firmy tvrdě platí. Za ekologizaci i za povolenky. Takže čínské, indické, pákistánské či vietnamské (a další, samozřejmě) výrobní firmy expandují a dodávají do celého světa víc a levněji, těm evropským rostou náklady a jejich šéfové se již reálně obávají poklesu konkurenceschopnosti. Jaké to asi bude mít dopady, jestli se to ve větším měřítku stane? Třeba na zaměstnanost, na výběr daní? Navíc nejde „jen“ o průmyslové výrobní firmy, ale také o energetiku a teplárenství. Vyšší náklady za elektřinu i za teplo se samozřejmě do výrobních nákladů promítají také. Stejně, jako se promítají do nákladů za bydlení.

Nejvyšší správní soud nyní v kauze chvaletické elektrárny, již aktivisté z Frank Bold Society – zjednodušeně řečeno – žalují za to, že provedla ekologizaci svých provozů a snížila tak emise, upozornil na to, že může být i ochrana životního prostředí, která životnímu prostředí v důsledku škodí. Jasně, přeci nemůžeme chránit pstruha tím, že vybijeme všechny bizony a klokany, například. „Podle NSS nelze v obecné rovině vyloučit, že i technologie, jejímž hlavním cílem je dosáhnout snížení nepříznivého vlivu spalování hnědého uhlí na životní prostředí, bude mít sama vedlejší negativní efekty. Pak by bylo nutné v řízení podle zákona o EIA vyhodnotit, zda cena za snížení některých dopadů provozu elektrárny nebude příliš vysoká z hlediska životního prostředí jako celku,“ napsala ČTK ve středu 12. září.

A teď, co kdyby se našel někdo, kdo by si troufl soudně napadnout současnou legislativu EU s tím, že platná ochrana životního prostředí v Unii mu více škodí, než jej chrání? Protože oč méně kouří evropské komíny, o to víc kouří ty čínské, indické a další…

Ochrana ovzduší může být zkrátka skutečně funkční jen v případě, že se jí budou řídit všechny země. Nebo alespoň většina, která bude zahrnovat ty, jež jsou největšími znečišťovateli.

A ještě lepší bude, když se podaří objevit a po světě rozšířit dostupné a funkční způsoby topení, které nebudou znečišťovat vzduch. A když se podaří mít energetiku skutečně bezemisní a současně skutečně spolehlivě fungující. A pak ještě to samé pro dopravu. I když tam se možná opravdu blýsklo na lepší časy, když tam tento týden začaly v Německu jezdit dva vlaky na vodíkový pohon.

Mohlo by vás zajímat:
Japonci začali těžit na mořském dně
Ve Švýcarsku vyvíjejí elektrogiganta
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj