ČEZ bez uhlí?

Bude ČEZ skutečně za několik let bez uhlí? A znamenalo by to totéž pro Česko?

Jeden z listů v pravidelné prezentaci pro investory společnosti ČEZ načasované na letošní září zvláště upoutal pozornost médií. Je na něm zobrazen odhadovaný vývoj objemu a struktury instalovaného výkonu jeho výrobních zdrojů, viz obr.č.1 dále.

Čtěte také:
Schneider: Jaderný druh zaniká
Češi jaderné reaktory asi stavět nebudou

Zmenšující se plocha šedých a černých obdélníčků sloupcového grafu, které náležejí zdrojům využívajícím k výrobě elektřiny hnědého a černého uhlí, pozorovatele hodně znepokojila. Vedla k interpretaci, že půjde o razantní, či dramatický odklon od využití uhlí pro výrobu elektřiny do roku 2025.

Troufáme si říci, že to není hodnocení odpovídající.

Obr.č.1: List ze zářijové prezentace pro investory společnosti ČEZ

Zdroj: ČEZ

První zádrhel je v tom, že graf uvedený v prezentaci se netýká jen českého prostředí, ale je za celou Skupinu ČEZ, popisuje tedy plány včetně zahraničí. To je podstatné hlavně, posuzujeme-li budoucnost elektráren na černé uhlí. Většina instalovaného výkonu skupiny ČEZ leží u tohoto segmentu v Bulharku a Polsku, české Dětmarovice mají výkon „jen“ 800 MW. Plánovaný útlum se bude týkat hlavně zahraničních černouhelných elektráren, vždyť ve Varně se již dva roky prakticky nevyrábí, nicméně její kapacita 1260 MW je stále vedena ve stavu.

Druhé úskalí lze nalézt v tom, že do čísel zobrazovaného výkonu tepelných elektráren jsou zahrnuty i teplárny. ČEZ jich má v Česku dohromady s celkovým výkonem 877 MW a vesměs na uhlí.

Teplárny jsou specifickým zdrojem. Jsou určeny na prvém místě k výrobě tepla a méně k výrobě elektřiny. Teplárny musejí vyrábět teplo za každých podmínek a nelze je na nějaký čas odstavit, pokud by se výroba ukázala nerentabilní, jak tomu může být u uhelných elektráren. Proto budou teplárny např. mnohem citlivější na cenu emisních povolenek a proto lze očekávat zcela přirozenou obměnu jejich výrobního zdroje a energetického média: místo uhlí plyn, biomasa atd.

Pokud bychom očistili data na obr.1 a omezili se čistě na instalovaný výkon českých uhelných elektráren, pak by vývoj jejich kapacity s rozlišením na elektrárny společnosti ČEZ a ostatní vyhlížel tak, jak je uveden na následujícím grafu č.1.

Graf č.1: Vývoj instalovaného výkonu tepelných elektráren Skupiny ČEZ v ČR a výkonu ostatních tepelných elektráren v Česku

Zdroj: ČEZ, ERÚ, MPO – ASEK
Pozn.: Pro rok 2017 jsou použita dostupná pololetní čísla.

Je patrné, že instalovaný výkon uhelných elektráren ČEZ skutečně postupně klesá. Nemalou měrou to souvisí s prodejem z pohledu ČEZ neperspektivních elektráren. Ty jsou nyní provozovány mimo skupinu ČEZ, proto instalovaný výkon uhelných elektráren viděný za celou Českou republiku se zatím prakticky nesnížil.

Několikaletý proces obnovy uhelných zdrojů společnosti ČEZ se v celkové bilanci objemu výrobní kapacity v Česku projevit až tak nemohl. Nové kapacity zcela nových, či inovovaných uhelných bloků totiž více méně jen nahradily ty odstavené, které byly neperspektivní, ať již z pohledu výše potřebných investic nebo z pohledu dostupnosti uhlí.

Obnova se ale projevila ve struktuře (kvalitě), proto znatelně klesl podíl uhelných elektráren, které využívají nejméně kvalitní palivo – lignit a ty zbylé (lignitové) budou někdy v budoucnu uzavírány parně jako první.

Do třetice, očištěný naplánovaný útlum tepelných elektráren ČEZ více méně koresponduje s tím, co narýsovalo ministerstvo průmyslu a obchodu v poslední a Aktualizaci Státní energetické koncepce (ASEK). Modelový vývoj úbytku kapacit hnědouhelných a černouhelných elektráren v ČR až do roku 2040 je podle ASEK vyznačen v grafu č.2 níže.

 

Graf č.2: Modelový vývoj úbytku kapacit hnědouhelných a černouhelných elektráren v ČR, jak jej vidí ASEK

Zdroj: MPO – ASEK

Pokusili jsme se odhady ASEK promítnout do odhadu kapacit uhelných elektráren v ČR v budoucích létech (2020 až 2030) a doplnit jimi předešlý graf č.1. Je zřejmé že útlum bude probíhat a již de facto nastal. Je to jednak z důvodu postupného vyčerpávání těžebních lokalit, z důvodu očekávaného nárůstu vstupních nákladů spojeného hlavně s budoucími cenami emisních povolenek i z důvodu dožívání některých výrobních zdrojů a nevýhodnosti vynakládání dalších investic.

Nejde ale o nějaký obrat v tempu a podmínkách tohoto útlumu. To by se muselo změnit mnohem více, například nějakým regulatorním opatřením, jak je tomu třeba v sousedním Německu. Zatím lze očekávat, že uhelné zdroje ještě zůstanou v energetickém mixu České republiky a patrně tomu tak bude i po parlamentních volbách, jak jsme se pokusili odhadnout v jiném z příspěvků.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Sen každého kluka z pískoviště
V lomu našli pravěký strom starý 20 milionů let
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu



1 komentář

Vstup do diskuze
  1. Záveský Josef

    Celé roky grafy, čísla, články, řeči a přitom definice potřebnosti uhlí je jednoduchá – uhlí bylo, je a bude třeba, ať se to někomu líbí nebo ne! A ne jenom k topení a výrobě elektřiny. A pokud je pořád snaha od roku 1990 utlumovat a likvidovat činné perspektivní doly, potažmo nevyužít miliónů tun státního nerostného bohatství černého uhlí pro blaho lidu, je co, jak se tomu říká? Na to ať si odpoví hlavně ti, kteří upřednostňovali a nadále upřednostňují své cíle a záměry nad potřebami ekonomiky a lidu naší země a samozřejmě i ti, kteří jim toto schvalují! Z vyššího principu mravního je to lumpárna na nás všech!


Přidej vlastní názor