ČEZ investuje do uhlí miliardy

Společnost ČEZ provozuje v České republice například i uhelnou elektrárnu Prunéřov 2. Foto: ČEZ

Polostátní energetický gigant ČEZ investuje 10 miliard korun do uhelných elektráren kvůli zpřísnění ekologických pravidel. Za uhlí totiž stále není náhrada, řekl v rozhovoru pro MF DNES člen představenstva a ředitel divize klasická energetika ČEZ Ladislav Štěpánek.

V Česku se uhlí na výrobě elektřiny podílí 47 procenty. ČEZ, který provozuje uhelné zdroje v 11 lokalitách, s jeho využitím proto dál počítá. Teď firmu kvůli přísnějším ekologickým požadavkům čekají další miliardové investice. „Abychom naplnili všechny požadavky, budeme muset v následujících pěti letech vynaložit ještě deset miliard korun,“ uvedl Štěpánek.

Ten zároveň potvrdil, že je uhlí pro českou energetiku stále nezbytné. A bude tomu tak i v příštích letech. Vypnout uhelné elektrárny, jak občas požadují ekologičtí aktivisté, je podle Štěpánka nesmysl. „Nedovedu si představit, jak bychom zajistili dodávku elektřiny. Nedaly by se nahradit jinými zdroji. A není to možné ani za dva, ani za pět let. Je ale zřejmé, že Evropa spěje k postupnému útlumu uhlí. Jsou tu země, které už útlum oznámily. Jsou tu země, které o tom přemýšlejí jako Německo. A pak jsou tu státy jako Polsko či jihovýchodní Evropa, kde to zatím není téma,“ řekl s tím, že k odstavení uhelných elektráren nemůže dojít ani v roce 2030, jak tvrdí německá konzultační společnost Energynautics.

Čtěte také:
ČEZ poslal miliony do Albánie. Zajímá to policii
Beneš: Stavět uhelnou elektrárnu se už nevyplatí

„Není to technicky ani ekonomicky reálné. Jejich studie vychází z toho, že instalovaný výkon solárních elektráren stoupne proti dnešku na dvouapůlnásobek a větrných dokonce skoro na sedminásobek. To ale není moc reálné, tak rychle se to nedá postavit. I když pochopitelně vnímáme, že nástup obnovitelných zdrojů je nezastavitelný. Sami děláme studie, kde by se daly vybudovat. Jenže třeba pro větrníky jsou příznivé větrné podmínky často jen v chráněných krajinných oblastech. Navíc se zapomíná, že pro obnovitelné zdroje je třeba mít zálohu pro případ, kdy zrovna nevyrábějí,“ vysvětlil Štěpánek.

Konec tuzemské uhelné energetiky podle něj nastane až zhruba o dvacet let později. „Bude hodně záležet, kam postoupí ekologická politika Evropské unie. Technicky a ekonomicky to ale dnes spojujeme s životností dolů. V Dole Nástup se dotěží někdy kolem roku 2035, v Dole Bílina zhruba o patnáct let později. Konec uhelné energetiky tedy nastane někdy kolem roku 2050. Přijde mi smysluplné využít domácí surovinu, navíc jsme v posledních letech provedli obnovu elektráren celkem za 100 miliard korun,“ řekl Ladislav Štěpánek.

Ladislav Štěpánek (61)

Absolvent Fakulty strojní ČVUT v Praze zasvětil celou svou kariéru energetice. Pracoval například v jaderné elektrárně Dukovany či v Ústavu jaderných paliv Praha Zbraslav. Ve společnosti ČEZ pracuje od roku 1993, vystřídal několik pozic. Mimo jiné řídil sekci kancelář generálního ředitele či útvar Palivový cyklus, který se zabývá nákupem uhlí a jaderného paliva. V roce 2013 se stal členem představenstva ČEZ a od loňského června je ředitelem divize Klasická energetika.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech