ČEZ rozdělení potřebuje

Má-li dojít na výstavbu jádra, potřebuje se ČEZ rozdělit na více společnosti, jakkoliv silná mohou být opačná prohlášení.

Zdá se, že od otázky, zda stavět, nebo nestavět nové bloky jaderných elektráren, se diskuze posunula dále a točí se kolem toho, kdo to bude platit.

V otázce financí se střídavě připouští možnost, že výstavbu bude platit stát, a střídavě se tato varianta odmítá a počítá se s tím, že by k výstavbě mohl být tak trochu dotlačen samotný ČEZ. A tady padá kosa na kámen, protože zatížit ČEZ tak velkým investičním břemenem nelze jen tak.

Čtěte také:
Energetická bezpečnost je rukojmím rozdělení ČEZ
Dostavba Dukovan rozděluje veřejnost

Bylo již vícekrát napsáno, že k tak razantnímu kroku je třeba souhlasu drtivé většiny akcionářů (struktura akcionářů viz graf č.1). Přitom zájmy a motivace akcionářů jsou v tomto případě velmi odlišné. Stát sleduje budoucnost a strategii velké energetiky a minimalizace veřejných výdajů. Běžní akcionáři spatřují logicky v akcií ČEZ finanční investici, jejíž výnosnost se investicí do jaderných bloků velmi znehodnotí. Ponechme teď stranou, jakou návratnost může investice do jádra mít v současné situaci regulace energetiky a vývoje cen elektřiny v našem regionu.

Proto je potřeba jadernou energetiku, minimálně chystané jaderné bloky, a zbytek společnosti nějak oddělit.

V otázce způsobu dělení je další zakopaný pes. Problémy může činit problém, kudy povede dělící čára.

ČEZ by se teoreticky mohl rozdělit na více společností, například podle segmentů, které vzhledem k odlišnostem jejich činnosti a ekonomiky hospodaření sleduje ve svých výkazech, nebo vytvořením nějakých jejich kombinací.

Každý segment je jinak ziskový, viz podíly na jádrovém zisku v grafu č.2, a jinak ziskové a hodnotné budou i nové společnosti vzniklé rozdělením. I v této otázce bude třeba dohody akcionářů. Je však pravděpodobné, že celkový, výrazně většinový souhlas bude dosažen snáze. Odlišně směřující akcionářů se totiž ve výsledku mohou rozejít s odpovídajícím finančním a akciovým (vlastnickým) vyrovnáním.

Konečné shrnutí úvah výše by tedy mohlo vypadat následovně:

  • Energetická nezávislost je součástí naší energetické koncepce, a i když velké uhelné elektrárny přesáhnou svou výrobou rok 2030 a možná bude uhelná energetika fungovat až do roku 2050, obnovitelné zdroje budou pohybující se složkou energetického mixu a pro celkové fungování české energetiky to bez jádra to nepůjde.
  • Jakkoliv sebevědomé mohou být výroky politiků o tom, že ČEZ může postavit jaderné bloky sám, nelze minoritní akcionáře zamést pod koberec a rozdělení společnosti může být elegantním, relativně jednoduchým řešením.

Graf č.1: Akcionářská struktura ČEZ je konci roku 2017

Zdroj: ČEZ Výroční zpráva 2017

Graf č.2: Struktura ročního jádrového zisku (zisk před zdaněním, odpisy a finančními náklady) EBITDA společnosti ČEZ

Zdroj: ČEZ Výroční zpráva 2017

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Sen každého kluka z pískoviště
Japonci začali těžit na mořském dně
Ve Švýcarsku vyvíjejí elektrogiganta