Chceš zachovat klima? Nepoužívej Facebook

Žákovským protestům chybí, stejně jako těm od „zelených“ organizací, komplexní pohled na problematiku emisí a jejich vzniku. Proto se soustřeďují na globálně zcela marginální zdroje emisí. Foto: facebook.com/fridaysforfuture.cz/

Receptů, jak chránit planetární klima je víc, než jen ten, který tlačí Evropské unie. A můžou zabrat rychleji. Jen je Brusel i „stávkující“ studenti nepochopitelně ignorují. Podívejme se, jaké se nabízejí možnosti.

Žádné spalovací motory od roku 2025, žádné uhelné elektrárny od roku 2038, žádná plastová brčka, příbory a tyčinky na čištění uší od roku 2021 – takhle ostře některé země Evropská unie, či přímo celá Unie, postupují proti znečišťování atmosféry i celého světa. Základním problémem všech takových zákazů – bez ohledu na to, zda jsou či nejsou realistické – je zpoždění jejich účinku.

Čtěte také:
Dvakrát měř, jednou zakazuj …
Aktivisté kážou vodu, ale pijí víno

Zároveň ovšem všichni aktivisté tvrdí, že i to je vlastně pomalu, a že celý „boj proti klimatické změně“ vyžaduje okamžitá řešení. Okamžitá řešení však nemohou přijímat celé státy, ale jen sami aktivisté a jejich příznivci. Ti je však paradoxně nepřijímají. A s nimi je nepřijímají miliony lidí v rozvinutých zemích. O rozvíjejících se ani nemluvě.

Oč jde?

Napadlo vás třeba, že sociální sítě a samozřejmě i celý internet se nezanedbatelnou měrou podílejí na znečišťování ovzduší? Že to samé platí o mobilních telefonech? Nejsou to přitom žádné tajné informace, jsou snadno dostupné v otevřených zdrojích.

Například jen počet serverů, provozovaných Facebookem v roce 2012 odhadoval portál Živě.cz na 180 tisíc s tím, že jejich počet meziročně rychle roste (článek zde). Jejich spotřebu elektřiny v roce 2012 odhadovali odborní redaktoři na 532 GWh (0,53 terawatt hodiny, česká spotřeba za rok 2017 byla podle ERÚ 73,8 TWh, zde). Jenže další spotřeba elektřiny je spojená s výrobou a distribucí oněch serverů – výroba plastů, jejich přeprava do výrobního závodu, přeprava hotových výrobků do prodejen, odtud k zákazníkům – a samozřejmě také těžba kovů. A to samé platí pro mobilní telefony, na kterých Facebook lidé průběžně kontrolují. Jenže…

„Kdybychom vzali jen pár mobilů a udělali z nich malou hromádku, bylo by v ní víc zlata, stříbra a mnoha dalších vzácných prvků než kdekoliv jinde v přírodě. Abyste v přírodě vytěžil jeden gram zlata, potřebujete vytěžit zhruba dvě tuny minerálu. A na to se zase spotřebuje obrovské množství energie. Na světě je dnes asi sedm miliard mobilů a to se jich každý rok jedna miliarda bez recyklace vyhodí,“ vysvětloval souvislosti v rozhovoru v českém Forbesu již v lednu 2016 světově renomovaný vědec Václav Smil (ve Wikipedii zde). Ten žije již padesát let v Kanadě, kde je emeritním profesorem na University of Manitoba. Na jeho názory na energetiku a nejen na ni, se jej ptají světoví investiční bankéři, zakladatel Microsoftu Bill Gates i zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Smil sám sebe charakterizuje jako poradce, který „popisuje svět takový, jaký ve skutečnosti je“. O tomhle tématu také napsal řádku knih, plných čísel a souvislostí (tipy ve Forbesu zde).

„Jaký má smysl pálit uhlí na výrobu elektřiny, která pohání ty miliony serverů, zahlcených fotkami obědů a kávové pěny?“ naznačil profesor v rozhovoru jednu z možností, jak velmi rychle snížit potřebu elektřiny. Omezit používání, případně přestat používat sociální sítě je přitom věc, kterou může udělat člověk okamžitě a hlavně snadno. V případě, že by se tak začala chovat většina z 1,49 miliardy lidí, kteří každý den používají Facebook, Instagram, Messenger, nebo WhatsApp a vymění si při tom denně 100 miliard zpráv (údaj 2018, zdroj zde), projeví se to velmi rychle. Rozhodně podstatně rychleji, než snaha omezit konzumaci hovězího masa, kterou by občanům evropských zemí chtěl naordinovat europarlament (zde a zde). Ta navíc, pokud má být rychlá, bude spojena s náklady na likvidaci chovů, kdežto omezit používání sociálních sítí nestojí vůbec nic.

V celkovém přístupu k životu a úsporám, které mohou vzejít ze znalosti všech souvislostí, je značný potenciál pro snahu o zastavení znečišťování Země. Pravda, málokterá je tak rychlá, jako zmíněné omezení používání sociálních sítí, nebo kupování dalších a dalších mobilů. A málokterá je také spojená s tak malými dopady do dalších sektorů. Třeba letecká doprava, kterou zatím omezování emisí prakticky nezasáhlo, zaměstnává přímo i nepřímo miliony lidí. Nesrovnatelně víc, než je lidí pracujících pro sociální sítě (Facebook má nějakých 33 tisíc zaměstnanců). Nebo nákladní lodní doprava, jež by měla na světě zaměstnávat „jen“ asi 1,5 milionu lidí (zde). Ale přepravuje 90 procent světového zboží. O emisích z obchodních (i výletních) lodí, jež jsou u těch velkých běžně srovnatelné s menším městem, se přitom již popsaly stohy papíru (např. zde).

Znalost souvislostí je při rozhodování o postupu proti znečištění světa zcela zásadní. Jen tak si může člověk všimnout toho, jak řeší malicherný problém. „V Americe se má stavět ropovod, který by měl dopravovat ropu z Kanady do USA. Proti němu brojili zelení, protože bude přepravovat takzvanou špinavou ropu z ropných písků, která má o pět až patnáct procent větší emise na produkci než standardní ropa. Dejme tomu, že ty emise budou v průměru vyšší o deset procent. Kdyby se ropovod nepostavil a nikdy se z Kanady nedovezl ani barel této „špinavé“ ropy, tak ušetřené emise odpovídají množství, které Čína vypustí za jedenáct hodin. Proč by se tedy na tyto emise měl brát ohled,“ uváděl typický příklad Václav Smil již před šesti lety v E15 (zde).

Jenže zelená lobby informace o světové emisní disproporci systematicky ignoruje. Tím pádem odmítá vzít v úvahu i to, že mezi 10 největšími producenty CO2 je jediná země Evropské unie – Německo (tabulka zde). Ve dvacítce již je evropských zemí víc, včetně Česka. I podle Smilových počtů je potřeba, aby se do akce zapojilo současně alespoň 25 největších světových producentů. Jenže mezi produkcí Číny a Německa, nebo Česka je tak propastný rozdíl, že pokud se k zásadním krokům neodhodlá Čína, je v podstatě jedno, co budou dělat ostatní země (zde graf). Bez Číny a Indie, dvou nejlidnatějších zemí světa, je zkrátka jakýkoli boj s klimatickou změnou předem prohraný (například zde a zde).

O emisích z fosilních paliv může těžko někdo pochybovat. Jenže lidská existence je s nimi tak provázaná, že jsou v pozadí prakticky všeho, co lidstvo dělá. Včetně „zelené“ energie. „Podívejte se na větrnou turbínu. Ta, která má výkon pět megawattů, je vyrobena ze 180 tun oceli a 45 tun plastů. A jak tyhle materiály vyrobíte? Potřebujete k tomu uhlí, ropu, nebo zemní plyn. Co je vodní přehrada? Ocel a beton. Takže na začátku jsou pořád fosilní paliva,“ upozorňoval Smil ve Forbesu již v roce 2016. Cesty, které vedou k náhradě fosilní energetiky, se podle něj jmenují inovace a evoluce. Nikoli skok, nebo revoluce. Což říká i Billu Gatesovi.

Proti znečištění světa je potřeba postupovat nejen co nejrychleji, ale také co nejefektivněji. Současně je ovšem potřeba udržet většinu dosažené životní úrovně. Logicky je tedy potřeba postupovat od snadných a levných kroků, jako je dobrovolné osobní omezení spotřeby zbytečností, případně osobní omezení spotřeby, přes podporu inovací a výzkumu, po mezistátní tlak na největší emitenty znečištění (pro EU by tak neměly být největší problém evropské automobilky, ale Čína a Indie).

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě