Chemická úpravna vody se přeměnila ve skleník

Elektrárny Prunéřov jsou největším uhelným elektrárenským komplexem v České republice. Foto: ČEZ

Spleti různých armatur, šoupat a nádrží v chemické úpravně vody Elektrárny Prunéřov I vévodí řadu let nejrůznější druhy květin. Celkem se zde ještě v roce 2007 nacházelo kolem třicet druhů v  květináčích zakořeněných květin a kaktusů v téměř padesáti exemplářích.

Zelený ostrov vznikl v úpravně v polovině 90. let minulého století, kdy docházelo v elektrárnách ČEZ k první velké reorganizaci. Někteří pracovníci opouštěli navždy své kanceláře a nechávali své kytky před jejich dveřmi.  Uklízečkám jich bylo líto, a tak je začaly nosit tam, kde bylo nejvíce místa.

Čtěte také:
Největší uhelný elektrárenský komplex je v Prunéřově
Jak fungují uhelné elektrárny

Postupem doby se květiny přirozenou cestou rozmnožovaly, další přinesli z domova samotní pracovníci úpravny, případně jejich elektrárenští kolegové, když dělali doma čistku. Nejstarším exponátem byl více než tři metry vysoký a hlavně plodící kávovník. Ten si jako malou sazeničku přinesl do elektrárny ještě v době její výstavby jeden z chemiků úpravny vody, který přešel do Prunéřova v roce 1964 z  Opatovic.

Chemická úpravna vody EPR I v roce 2018. Foto: ČEZ

V úpravně, v níž se díky její prosklenosti a vysokému stropu vytváří klima jako ve skleníku, se dařilo (v některých případech ještě stále daří) palmě datlové, cypřišům, fikusům, ibiškům, různým druhům citrusů, aloím, klíviím, anturiím, lipkám, juce, monsterám, kapradinám, vánočním a jiným kaktusům a sukulentům, filodendronům, ale i klasickým muškátům fialkám, tchýniným jazykům a voskovkám. Roste zde i takzvaný kanadský smrk přátelství. Dnes sice „botanická zahrada“ v úpravně stále je, už ne ale v tak velkém měřítku. Většina vzácnějších rostlin, včetně kávovníku již má bohužel své za sebou.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj