Doba čtení:1 m, 51 s
V poslední měsících oznámilo hned několik světových bankovních gigantů, že ukončí podporu těžby a využívání uhlí. Důvodem je prý jejich snaha pomoci v boji proti klimatickým změnám. Lze bankám věřit jejich údajnou starost o ochranu životního prostředí?
Záleží na úhlu pohledu. Ekologičtí aktivisté by nepochybně jásavě a bez rozmýšlení odpověděli, že ano. I průměrný student ekonomie by se však nejspíš jen pousmál a poukázal na to, že jediným středobodem bankovnictví vždycky byly a budou peníze. Příznivci konspiračních teorií by pak možná dokonce vysvětlili, že banky nejprve globální oteplování způsobily, aby nyní mohly bohatnout na boji proti němu.
Úplnou pravdu bychom se nejspíš dozvěděli jen na uzavřených poradách nejvyššího vedení oněch bank. Při pohledu do historie bychom však případ, kdy banky činily své kroky s jiným cílem, než zvýšit svůj zisk, hledali nejspíš stejně marně, jako prezidentův mluvčí Ovčáček údajný článek Ferdinanda Peroutky. Proto by se v tomto případě jednalo doslova o revoluční počin ve světovém bankovnictví. Zejména, když velké světové banky patří k mimořádně konzervativním institucím.
Více indicií tak možná nalezneme, pokud se zamyslíme nad tím, co tato „ekologická“ politika bankám přinese. V každém případě jde o obrovskou příležitost. Stačí se jen letmo podívat, jak obrovské náklady boj proti klimatickým změnám a přechod na obnovitelné zdroje vyžaduje. Jedná se o prakticky nepředstavitelnou sumu peněz, kterou musejí platit firmy za snižování emisí, státy na podporách pro obnovitelné zdroje, investoři za jejich výstavbu, a pochopitelně finálně spotřebitelé za elektřinu a teplo.
A pokud se někde investují velké peníze, téměř pokaždé jsou nablízku banky, které ochotně poskytují své úvěry. Nejinak je tomu pochopitelně i v tomto případě. Není přitom pochyb, že banky poskytují financování za podmínek, které jim přinesou zisk.
Nechci se stát konspiračním teoretikem, proto zde nebudu spekulovat o tom, zda banky jen využily nastalou situaci, nebo jsou dokonce jejím klíčovým hybatelem. Ale v každém případě, pokud se nedočkáme toho, že některá z banka ukrojí podstatnou část svého jmění a poskytne jej nezištně na konkrétní ekologický projekt, můžeme velmi úspěšně pochybovat, že jejich cílem je cokoli jiného, než vlastní zisk.
Mohlo by vás zajímat:
Pomohou horníkům blížící se volby?
Sparťan Křetínský nechce sešívané Číňany
Slouží zelená senátorka Babišovi?