Čím se řídila německá „uhelná komise“?

Německou energetikuzachrání plyn. Je ekologický, tvrdí uhelná komise. Odborníci však upozorňují, že to je velmi diskutabilní tvrzení. Jak kvalitní jsou asi ostatní závěry německé komise?

Závěrečná zpráva německé, takzvané uhelné, komise má 126 stran a 210 stran příloh. Je výsledkem práce 28 zástupců nejrůznějších oborů souvisejících s energetikou.Dají se jejich závěry a doporučení – když hlavním je odchod od uhlí do roku 2038 – brát jako realistická a objektivní?

Čtěte také:
Německo určuje energetickou politiku EU
Německo skončí s uhlím do roku 2038

Komise například označuje zemní plyn za ekologický zdroj. Je to tak? „Zemní plyn dnes různí lobbisté vydávají za nefosilní palivo. To není pravda. Nefosilními palivy jsou pouze jádro a obnovitelné zdroje, z nichž navíc spalování biomasy rovněž vytváří CO2,“ vysvětlil spolutvůrce Státní energetické koncepce České republiky Hynek Beran. Spalováním zemního plynu totiž vznikají emise, stejně jako je tomu v případě uhlí, jen jsou o zhruba polovinu nižší.

„Veřejné mínění je ovlivněno jak iracionální politikou Evropské unie, tak plynárenskou lobby. Je sice pravda, že pálení plynu je z pohledu oxidu uhličitého asi o 60 procent čistější, ale to se bavíme o pálení paliva. U plynu pak existují další emise při jeho těžbě a zároveň vznikají velké ztráty při jeho transferu do místa spotřeby. Nesmíme ale zapomínat ani na to, že spalováním plynu vznikají i oxidy dusíku, které jsou škodlivé pro zdraví,“ uvedl v rozhovoru pro E 15 nový předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Půl procenta emisí

„…toto průmyslové odvětví je zodpovědné za méně než 0,5 procenta celosvětových emisí CO2 a tato oběť nepřispěje významně ke globální ochraně klimatu”, uuvedlnapříklad hlavní jednatel německého hnědouhelného svazu DEBRIV ThorstenDiercks po zveřejnění zprávy komise. Upozornil tím na zcela neproporční a tedy neefektivní přístup Německa, potažmo celé západní Evropy k problematice emisí.

Celosvětově čtvrtinu jich má totiž na svědomí Čína (27,21 procenta v r.2017), dalších asi 14,5 procenta vzniká v USA. Třetí Indie dodala v roce 2017 6,82; čtvrté Rusko 4,68a páté Japonsko 3,33 procenta. Německo vyprodukovalo 2,21; Írán 1,86; Saúdská Arábie 1,76 procenta, 1,7 procenta přidala Jižní Korea a 1,58 Kanada. To znamená, že 10 největších znečišťovatelů vypustilo v roce 2017 do ovzduší 65,73 procenta světových emisí CO2. Česko uzavírá druhou dvacítku s podílem hluboko pod jedním procentem (0,31 procenta). (zdroj: Statista.com )

Z uvedených čísel je zřejmé, že dokud k razantní dekarbonizaci německého střihu nepřistoupí Čína, je veškerá snaha ostatních prakticky zbytečná. A pokud nebude zbytečná, bude pravděpodobně ekonomicky sebevražedná. „Politika ochrany klimatu požadující snížení emisí CO2 je doprovázena energeticko-hospodářskými riziky a nevýhodami, které se v loňském roce výrazně projevily,“ uvedl v rekapitulaci loňského roku Diercks. A není sám. O konkurenceschopnost německých firem se kvůli nejdražší elektřině v Evropě již loni začali veřejně obávat němečtí průmyslníci.

Ztráta konkurenceschopnosti

Společnosti z energeticky náročných odvětví, které soupeří na mezinárodním trhu, nemohou zvládnout dodatečné náklady vyplývající z nových vnitrostátních nařízení. Budou potřebovat kompenzaci,”řekl například UtzTillmann, ředitel Německého svazu chemického průmyslu (VCI).

Cena elektřiny přitom ve Spolkové republice v dohledné době neklesne. Naopak. Deník Handelsblattinformoval o studii pravděpodobného vývoje cen provedenou společností RWE ve spolupráci s poradenskou firmou FrontierEconomics. Podle ní se ceny elektřiny v Německu zvýší o dalších 25 eur za megawatthodinu v případě, že se uhlí přestane používat do roku 2040. Uhelná komise doporučila rok 2038.

Kritických 12 let?

Při pohledu na datum stanovené uhelnou komisí v SRN se nabízí zajímavé srovnání. Podle oznámení Mezivládního panelu OSN pro změny klimatuz října loňského roku, zbývá na záchranu současných teplotních podmínek na planetě 12 let (zde). Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně (to se uvádí jako kritická mez), musely by se podle Mezivládního panelu do roku 2030 snížit emise CO2 produkované člověkem o 45 procent. To také znamená, že snižování emisí po roce 2030 již nebude mít pro boj proti oteplování prakticky žádný význam. Plán premianta v odchodu od uhlí ovšem počítá ještě s dalšími sedmi roky používání této suroviny.

„Podle aktuální zprávy by pro udržení zvýšení pod hranicí dvou stupňů Celsia musel následovat rychlý pokles emisí na čistou nulu do poloviny století. Součástí Pařížské dohody jsou národní závazky snižování emisí, jejichž výše k těmto cílům zatím nevede,“ upozornil v ČT český zástupce v Mezivládním panelu pro změnu klimatu Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Chceme zajistit trvalou energetickou bezpečnost,“ řekl po oznámení uhelné komise pro televizi ZDF německý ministr hospodářství Peter Altmaier.Současně však zdůraznil, že jeho vláda nechce dovážet levnou jadernou elektřinu ze sousedních zemí.  „Trvalou energetickou bezpečnost“ mají zjevně zemi zajistit plynové elektrárny, k jejichž urychlenému budování komise přímo vyzývá.

Bezpečnost s Ruskem a sluncem

Jenže to znamená, že se na „trvalé energetické bezpečnosti“ budou podílet i plynovody Nordstream a tedy Rusko. Což podle všeho bezpečný, předvídatelný a mírumilovný partner úplně není. Současně to ale znamená, že Německu se jen těžko může povést být do poloviny století s CO2 emisně neutrální, když část jeho elektráren bude fungovat na fosilní plyn.

Po plynu mají být druhým pilířem energetické bezpečnosti nejsilnější evropské ekonomiky a nejlidnatějšího státu EU intermitentní, tedy neřiditelné obnovitelné zdroje. O tom, kolik to ve skutečnosti bude celé stát, a především, jaký to bude mít na Němce, německé firmy a německé hospodářství skutečný dopad, se zatím nikdo moc bavit nechce. Ekologisté věří, že to dopadne dobře a ti ostatní teprve pracují na seriózních modelech. Do kterých musejí zanést ještě další veličinu: tažení německé vlády proti vlastnímu automobilovému průmyslu v rámci adorace elektromobility.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků