Čína zruší sto nových uhelných elektráren

Čína uhelná elektrárna wikimedia-org_compressed

Z uhlí pochází více než 61 procent čínské elektřiny. Tento podíl by už neměl v budoucnu růst. Foto: wikipedia.org

Ani důsledky loňského omezení těžby uhlí neodradilo čínské představitele od nové redukční diety. Národní energetické agentury nařídila zrušit 103 plánovaných, ale i již budovaných elektráren. Úhrnná kapacita čínských uhelných elektráren by tak měla být o astronomických 120 GW nižší.

Cílem země je vyrábět v roce 2020 přibližně 1 100 GW elektřiny z uhlí. To je stále zhruba trojnásobek produkce USA. Důvodem prudkého zabrždění výstavby uhelných zdrojů je kromě snižování emisí skleníkových plynů také slabá poptávka. Vloni vzrostla jen o půl procenta, což je nejméně od roku 1974. Proto nyní běží většina tepelných elektráren jen na poloviční výkon.

Čtěte také:
Čína chce dál snižovat těžbu uhlí a výrobu oceli
Z čínských uhelných elektráren budou jaderné

Rušené elektrárny se nacházejí ve 13 provinciích zejména na severozápadě země. Podle Lina Po-Čchianga, ředitele čínského Institutu energetické politiky na sia-menské univerzitě ponesou většinu nákladu v podobě rušení smluv, zastavování stavebních prací a propouštění dělníků řídce osídlené provincie Vnitřní Mongolsko, Šan-si a Sin-ťiang. „Některé projekty běží už deset let a najednou přijde příkaz je zastavit. Bude obtížné přesvědčit místní vlády, aby se jich vzdaly,“ obává se Po-Čchiang.

Ekologové novou politiku vlády vítají. „Čína má před sebou ještě dlouhou cestu, ale v posledních letech dosáhla značného pokroku,“ kvituje vývoj Lauri Myllyvirta z pekingské pobočky Greenpeace v rozhovoru pro New York Times.

Uhlí je v Číně na sestupu od 2013. Země však nadále buduje mnohem víc kapacity, než potřebuje, a to nejenom z fosilních zdrojů. V poušti Gobi v provincii Kan-su tak například pracuje nová obří větrná farma se 7 tisíci větrnými turbínami jen na 40 procent. Pro nadbytečnou elektřinu zkrátka nejsou odběratelé. Problémem je také prenos elektřiny na dlouhé vzdálenosti do velkých aglomerací. Vítr proto vyrobí jen 3,3 procenta čínské elektřiny.

Čínská vláda přesto hodlá utratit na rozvoj obnovitelných zdrojů energie do roku 2020 v přepočtu 8,5 bilionů korun. Již dnes stojí každá třetí větrná elektrárna na světě v Číně a v průměru každou hodinu zde vyroste další.

Mohlo by vás zajímat: