Co všechno kvůli emisím ještě zdraží?

Snižování emisí je hlavním důvodem současného i očekávaného zdražování elektřiny i tepla. V Česku už jsou přitom energetickou chudobou ohroženy dva miliony lidí. A 360 tisíc lidí již energetická chudoba zasáhla naplno. Další lidi můžou zachránit poslanci, pokud odhlasují pro teplo snížení DPH.

„Domácnost se považuje za energeticky chudou, když utratí více jak deset procent svých příjmů za odpovídající vytápění (mezi 18 a 21 °C),“ cituje renomovaný oborový portál TZB-info britskou definici.

Čtěte také:
RWE bude chtít náhrady, pokud se odstaví uhelky
Východ Německa: Odchod od uhlí za 60 miliard eur

V Evropské unii trpí energetickou chudobou 23 milionů rodin (2017, zdroje zde). Kolik to celkem je lidí, není zřejmé, ale výsledné číslo bude někde mezi 40 až 70 miliony, protože rodiny v evropských zemích mají průměrně jen jedno dítě. Unie má necelých 520 milionů obyvatel, takže v energetické chudobě může žít mezi 7,7 až 13 procenty lidí v EU. Podle portálu Euractiv.cz tato chudoba nejvíc ohrožuje obyvatele Bulharska, Řecka a Portugalska.

Podle mapy energetické chudoby za rok 2013, kterou přinesl portál TZB-info (zde), trpělo energetickou chudobou dokonce více než 30 procent lidí v Bulharsku a Litvě a mezi 20 – 30procenty v Lotyšsku, Portugalsku a na Kypru. Mezi 10 až 20procenty lidí pak postihla v Itálii, Řecku, Rumunsku, Maďarsku a Polsku.

V Česku je nyní aktuální růst cen za dálkové teplo. „Hlavním důvodem očekávaného zvýšení cen tepla v teplárnách zapojených do systému emisního obchodování je razantní nárůst ceny povolenky a snížení bezplatného přídělu povolenek na výrobu tepla,“ vysvětluje ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek. Jde zhruba o 60 procent teplárenských kapacit, protože na blokové výtopny se většinou povinnost emisních povolenek nevztahuje. Podle mapy, kterou má Teplárenské sdružení na svých stránkách (tady) je zřejmé, že se růst cen týká všech tepla po republice bez ohledu na to, zda jsou na černé či hnědé uhlí, nebo na plyn.

Recept, který zatím stát převážně nabízí, je pro nejohroženější skupinu, tedy seniory, většinou nedosažitelný. Protože rekonstrukce topného systému, nebo zateplení s pomocí dotací vyžadují byrokracii, která je s postupujícím věkem zvládnutelná jen obtížně. Navíc se dotace proplácejí zpětně a často kryjí jen část nákladů, což vyžaduje mít úspory. A to z možnosti zlepšit si hospodaření s teplem vyřazuje prakticky celou skupinu energeticky chudých.

Smutné je, že i do takto tristní tématiky se aktivisté nestydí zatáhnout genderistická témata. Nechali totiž zpracovat studii Gender a energetika (zpracoval Sociologický ústav a německá politická nadace Heinrich-Böll), která zjistila, že v ohrožených skupinách převažují ženy (důchodci, domácnosti s jedním rodičem, rodiny s více dětmi, venkovské domácnosti a nezaměstnaní). Například mezi lidmi nad 65 let je totiž podle Eurostatu míra ohrožení chudobou v ČR u žen přibližně dvojnásobná oproti mužům (13,6 % a 6,9 %), uvádí studie, citovaná portálem Euractiv.cz. Zmínka o tom, že ženy se dožívají vyššího věku a proto jich v uvedené věkové skupině je prostě víc, chybí. Ale nakonec, tyhle ideologické hrátky, které proti sobě mají štvát ženy a muže, můžeme nechat stranou.

Důležitější totiž je, že v případě, kdy poslanci DPH na teplo v prosinci nesníží, počet lidí v Česku, kteří se zařadí mezi energetické chudáky, z nynějších 360 tisíc dále vzroste.

Otázkou ovšem zůstává, o kolik se za tu cenu zlepší kvalita ovzduší? A jak dlouho se ještě bude zdražovat teplo a elektřina kvůli emisním povolenkám a dotacím na obnovitelné zdroje, aniž by to mělo reálný dopad na množství emisí? Česko si ekonomicky vede slušně, a přesto v něm – i kvůli „boji“ proti emisím – energetická chudoba již nyní ohrožuje pětinu populace. Kam až je možné napínat cenu ekologizace podle představ zelených aktivistů a lobbistů?

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo