Co vzkazuje Křetínský Němcům?

Ilustrační foto: Imagio.cz

Německá energetika se sice definitivně vydala obnovitelným směrem, ale i tak bude ještě desítky let potřebovat hnědé uhlí. Pokud zvítězí zdravý rozum nad emocemi. V rozhovoru pro přední německý deník Handelsblatt to řekl majitel Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský. Potvrdil tím velký zájem EPH o odkoupení dolů a elektráren, které v Německu provozuje švédská společnost Vattenfall. Informaci přinesl server iHNED.cz.

Pokud by se Křetínskému podařilo převzít konkurenční doly, stal by se největším uhlobaronem Evropy. V Německu se však podpora těžby hnědého uhlí nenosí. Křetínský se politiky i veřejnost snaží přesvědčit nízkými náklady při spotřebě.

Křetínského pozici v Německu tvoří hlavně firma Mibrag, která v Sasku a Sasko-Anhaltsku těží ročně kolem 19 milionů tun hnědého uhlí a dále elektrárny Schkopau a Buschhaus na stejné palivo, ovládané přes dceřinou firmu EP Energy. EPH nyní zvažuje podání nabídky na koupi hnědouhelných dolů a elektráren švédské státní společnosti Vattenfall, která se chce kvůli zelenému zaměření své vlády z uhelného byznysu stáhnout. Akvizice by zvýšila těžené objemy pod správou EPH čtyřnásobně a elektrárenskou kapacitu německé divize sedminásobně.

Kvůli vysokým emisím ale nemá spalování hnědého uhlí v Německu zrovna na růžích ustláno. Není proto jasné, jestli se investice do dolů a elektráren tváří v tvář odporu politiků v Berlíně i veřejnosti vyplatí. Ačkoli nepopulární palivo stále tvoří čtvrtinu německého energetického mixu, Křetínský přiznává, že jeho význam bude klesat. Pokud ale stát nebude výrazněji zasahovat, měl by to být velmi pozvolný proces. „V roce 2050, kdy Německo chce produkovat 80 procent energie z obnovitelných zdrojů, budou stávající ložiska vyčerpaná a stěží si lze představit, že budou otevřena nová nad rámec nynějších plánů,“ upozornil Křetínský s tím, že nejpozději od roku 2040 bude těžba uhlí rychle klesat.

„Když se podíváte na variabilní náklady na vyrobenou megawatthodinu, jsou obnovitelné zdroje nejvýhodnější. Jenže občas dodávají moc proudu a občas vůbec žádný. Poté už přichází hnědé uhlí,“ tvrdí majitel EPH. Dodává, že jeho cenová výhoda se dá snadno spočítat. „Náklady na jednu megawatthodinu jsou asi 15 eur, elektřina z černého uhlí stojí kolem 25 eur. U plynu je to 45 eur.“ Na burze lze nyní silovou elektřinu pořídit za zhruba 30 eur/MWh.

Podle Křetínského si lze představit, že pro určitá aktiva si EPH sežene investičního partnera. O své schopnosti financovat nákup pěti dolů a čtyř velkých elektráren ale jako už tradičně nepochybuje, a to navzdory nedávné akvizici sedmi elektráren v Itálii. „To není problém. Ještě nikdy se nestalo, aby nám transakce ztroskotala na penězích,“ řekl Křetínský.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze