ČSOB nesmí financovat uhlí

Belgická banka KBC podlehla tlaku ekologických aktivistů a ukončí financování aktivit souvisejících s uhlím. Rozhodnutí dopadne i na českou banku ČSOB.

Když jsme nedávno na stránkách webu iUHLI.cz psali o tom, jak se větší, či menší světové banky hlásí k ochraně životního prostředí a klimatu a jaká to může mít úskalí, nedalo se předpokládat, že by z tohoto tématu mohl vzniknout seriál, jehož jeden díl by mohl být věnován Česku.

Tedy možná by se to předpokládat dalo, pokud bychom měli v kalendáři vyznačeno datum 3. května 2018. To byl termín konání valné hromady belgické bankovní skupiny KBC Group, do které patří i tuzemská ČSOB. Zde zazněl radikální závazek ukončení veškerého financování, které souvisí s využitím uhlí.

Čtěte také:
Může si Česko udržet energetickou bezpečnost?
Proč hyzdit krajinu nevýkonnými elektrárnami?

Tisková zpráva ČSOB z téhož dne pak hovoří o tom: „že ČSOB opustí uhelný sektor a do roku 2023 sníží stávající expozici v oblasti výroby elektřiny na bázi uhlí na nulu. To od června 2018 bude znamenat, že ČSOB již nebude financovat žádné nové uhelné elektrárny a také nebude financovat žádné investice do stávajících elektráren, které spalují uhlí. Nebude také probíhat žádné financování nových ani stávajících uhelných dolů. Jedinou výjimkou do roku 2035 může být financování ekologického vylepšení stávajících uhelných tepláren, které dodávají teplo do 40 % českých domácností. Mohou být tedy nadále financovány za účelem splnění přísnějších ekologických limitů.“

Zkusme se poohlédnout, co by to mohlo znamenat pro českou energetiku a český trh s uhlím, byť to může být pohled jen velmi hrubý a povrchní.

Pokud se podíváme do poslední výroční zprávy naší největší energetické společnosti ČEZ, zjistíme, že dlouhodobé bankovní úvěry hrají v rozvaze spíše okrajovou roli a společnost se financuje především vydanými dluhopisy. O ČSOB zde v souvislosti s úvěry není zmínek, snad jen konstatování podílu na rámovém provozním financování dceřiné společnosti ČEZ Prodej.

Jiný uhelný výrobce elektřiny, Elektrárna Opatovice, bankovních úvěrů prakticky nevyužívá a je financována prostřednictvím mateřské skupiny EPH. Podobně je tomu v případě hnědouhelné elektrárny Chvaletice ze skupiny Seven.

V případě hnědouhelných těžebních společností je možné spatřit podobný stav. Není to překvapení, neboť většina z nich je součástí větší finanční skupiny, která potřebné peníze zajišťuje.

Speciální situace by mohla být v OKD jako v samostatné těžební společnosti, ale podle poslední zprávy o hospodaření, splatilo OKD v posledním čtvrtletí loňského roku provozní bankovní úvěr v objemu 150 milionů koruna a položka bankovních úvěrů a výpomocí byla na konci roku prázdná. Kromě toho by se o financování společnosti mohl zasadit patrně stát.

Celkově se tedy nezdá, že by v přímém financování a úvěrování elektráren hrály banky stěžejní roli a konkrétně ČSOB v nich citována není.

K jednoznačnému postoji ČSOB by pak mělo být doplněno, že mateřská společnost (a nejen ona) jsou již po více let předmětem kritiky hnutí Greenpeace, právě kvůli podílu na financování projektů s emisemi škodlivých látek do ovzduší. Aktuální závazek KBC Group je reakcí na tuto kritiku a završením postupného omezování financování takových projektů, které probíhá minimálně již od roku 2016.

Jak jsou na tom ostatní velké české banky s odmítáním uhlí?

Prakticky všechny banky se obecně hlásí k podpoře moderních technologií aplikovaných v energetice a k podpoře obnovitelných zdrojů, což je možné zaznamenat například v proměnlivé nabídce různých, tímto směrem orientovaných produktů (hlavně úvěrového typu). Striktní negativní vymezení vůči fosilním palivům není na jejich bankovních stránkách zjevné. Jdou spíše cesta aktivní nabídky specializovaných produktů pro klienty, kteří chtějí i při využívání bankovních služeb a v investicích podporovat ochranu klimatu. Takových příkladů není mnoho, ale třeba Etický (penzijní) fond v nabídce penzijního připojištění České spořitelny je dobrou ilustrací.

Zatím se tedy nezdá, že by investiční nebo provozní finanční potřeby uhelných elektráren nebo uhelných dolů měly být deklarací KBC nějak dramaticky zasaženy a její radikální prohlášení je v Česku relativně snadno dosažitelné. Nicméně přesto by poslední slovo v tomto úsudku měli mít finanční ředitelé zmíněných společností, nakolik oni takový krok banky pociťují, či mohou pocítit.

Mohlo by vás zajímat:
Sjednotí Rusko energetiku EU?
Z polského boje o uhlí může těžit Rusko
Lžíce bagru dle ruských tradic