Čtyři obři makají, pátý odpočívá

Při plánování těžby nenarazila Severní energetická na odpor. Foto: Severní energetická

Na Mostecku se hnědé uhlí těží od nepaměti. Jenže málokdo si umí představit, co všechno je k tomu zapotřebí.

Lom Československé armády (ČSA) v Komořanech na Mostecku má rozlohu pět tisíc hektarů a těží nejkvalitnější hnědé uhlí v České republice. Od devatenáctého století se zde těžilo hlubinně, od začátku 20. století povrchově. Stroje, které nyní v dole operují čtyři, se podle vedoucího šachty uhlí i skrývky Josefa Kratochvíla právě nacházejí v místech, kde je dřívější hlubinná těžba patrná, uvedl server novinky.cz.

Čtěte také:
Chvaletická elektrárna obhájila certifikát
Sev.en dokončí Chvaletice sama

„Je zde vidět plno výdřevy, železa a jiných věcí, které musíme uklidit, aniž bychom zlikvidovali stroje, kterými pak musíme vytěžit to uhlí,“ říká Kratochvíl a přibližuje techniku, která aktuálně „hnědé zlato” na povrchu dobývá. „Momentálně máme na lomu aktivní tři rypadla KU 300. Tři mašiny, které hrabou uhlí, a jeden skrývkový stroj, který dotěžuje zbytek zeminy nad uhlím, a to je KU 800,“ vysvětlil.

KU 800 je kolesové rypadlo, které těží svrchní a střední část nadložního souvrství. Na výšku má 51 metrů a jeho hmotnost je 4300 tun. KU 300 jsou kolesová rypadla, která těží uhelnou sloj. Váží 1250 tun a na výšku mají 28 metrů. Tato rypadla jsou schopna vytěžit až tisíc tun uhlí za hodinu, obsluhovat je musí minimálně tři lidi.

„Rypadlo těží uhlí pomocí kolesa, které má 13 korečků. Uhlí nahrabe a po pásech to jde přes výložníky na PVZ (pásový vůz, pozn. redakce), který to posouvá na dopravník uhlí. Poté to jede nahoru k vlakům, které pak uhlí vezou ještě na úpravu,“ vysvětlil zjednodušeně princip povrchové těžby Kratochvíl.

Vytěžené uhlí je přepravováno železničními vozy k dalšímu zpracování do úpravny uhlí Komořany. Tam se připravují jednotlivé obchodní druhy uhlí podle přesně stanovených parametrů. Tyto tříděné, prachové a energetické produkty jsou expedovány do domácností, teplárenství a energetiky.

Vedle aktivních strojů lze v dole nalézt ještě jeden – korečkové rýpadlo RK 5000, které těžilo nejnižší část nadložního souvrství. Je to největší stroj – váží 5500 tun, měří přes 40 metrů a na délku má 155 metrů. Tento kolos byl vyroben v roce 1983, v roce 2016 byl vyřazen kvůli limitům těžby. „Teď tu stojí a čeká na naši vládu, jak rozhodne, jestli budeme těžit, nebo ne,“ vysvětlil Kratochvíl.

Těžba na lomu ČSA je totiž omezena usnesením vlády o těžebních limitech z roku 1991, platnost těchto limitů potvrdila vláda ČR v říjnu 2015 s doporučením revidovat rozhodnutí v roce 2020.

Zároveň s těžbou probíhají v lokalitě již řadu let rekultivační práce, které dopady těžby úspěšně zahlazují. Na území dotčeném hornickou činností lomu ČSA včetně vnějších výsypek bylo k závěru roku 2014 celkem ukončeno 2202 hektarů rekultivace.

Mohlo by vás zajímat:


Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze