Dejte lidem na Mostecku peníze

Tomáš Tožička

Tomáš Tožička je evropský odborník na regionální rozvoj. Foto: iUHLI.cz

Server iUHLI.cz začal mapovat názory odborníků, politiků a obyvatel uhelných regionů na to, jaká budoucnost čeká tyto lokality při postupném útlumu těžby. Sérii článků zahajujeme rozhovorem s odborníkem na rozvojovou problematiku Tomášem Tožičkou o situaci na Mostecku.

Jak byste popsal aktuální situaci na Mostecku a největší problémy, kterým region čelí?

Největší problém Mostecka je chudoba obecně. V devadesátých letech došlo k naprostému podcenění měnící se struktury průmyslu. Tím, jak docházelo k racionalizaci výroby, především v chemickém průmyslu, docházelo i k určité racionalizaci v důlním průmyslu. Nevznikala nová pracovní místa, která byla samozřejmě potřeba. Bylo třeba intervence zvenčí, což se nestalo. Nestalo se to i díky zastupitelům obcí na Mostecku, kteří dlouhodobě věřili, že je to jen krátkodobý pokles před nástupem další konjunktury. S dalšími experty jsme upozorňovali na to, že situace je podobná jako v jiných, podobných uhelných a ocelářských regionech v Evropě. Očekávat konjunkturu bez vnějšího zásahu nebylo možné.

Co je podle vás třeba akutně řešit?

Jde hlavně o to, vytvořit infrastrukturu uvnitř regionu. Situace v Litvínově nebo Mostě by byla horší, kdyby nebylo tramvajové spojení, které víceméně dělá z obou měst jedno. Chtělo by to využít třeba i stávající strukturu tratí. Železnicí je totiž region zasíťován velmi dobře. Vzniklo by takové velké souměstí jako například v Porůří nebo okolí Drážďan a Lipska. Pak se lidem otevírají další možnosti. Nejsou vázáni tím, že si musí koupit třeba auto. Je třeba přemýšlet, jak zlepšit především lokální ekonomiku. Chce to víc služeb, které skutečně pomáhají lidem. A je třeba zlepšit spojení s Prahou, stávající silnice vypadá spíš jako nějaká okreska.

Jaký je Váš názor na prolomení limitů a další těžbu uhlí?

Jestliže vyvážíme elektřinu z Temelína, tak nevím, proč bychom měli likvidovat další obce. To je jen můj pocit. Co nám těžební průmysl na severu Čech kdy dal? Ti lidé, kteří přišli, stejně nebyli Severočeši. Je otázka, jestli ti, kteří dostanou novou práci, budou Severočeši. Kdybychom nechali lidi odejít do důchodu, a nastartovali jiné programy, které budou finančně méně náročné, a nechali uhlí v zemi a začali zasypávat, řešit rekultivace, tak se nám to bohatě vrátí.

Čtěte také:
Dienstl: Raději mzdy pro horníky než fond
Vláda se bojí Ostravska, ale Ústecko neřeší

Pokud by se ale například lom ČSA zatopil, je možné, že se k uhlí, které je nejkvalitnější v celé Evropě už nedostaneme. To vám nepřijde v energeticky nejisté době riskantní?

Žijeme pořád technologií, která je stará 200 let. To není možné. Einstein dostal Nobelovu cenu za fotovoltaiku před 50 lety nebo 60 lety. O větrné energii ani nebudu mluvit. Technologií, které můžeme kombinovat, jsou mraky. A ještě budou další, pokud nebudeme pořád replikovat staré výzkumy. Proč bychom za 150 let potřebovali uhlí? A pokud ano, tak najdeme způsob, jak uhlí vytěžit. Doufám ale, že se lom nezatopí. Změnilo by se klima a nevíme, co to udělá s Krušnými horami. Už teď se objevují sesuvy půdy u Jezeří, a kdyby měla být pod zámkem miliarda tun vody, je otázka, co by to mohlo přinést.

Co ale s horníky, kteří přijdou o práci? V regionu je nabídka pracovních míst velmi špatná.

To je typické. Extraktivní a energetický průmysl to takřka automaticky generuje. Vznikne většinou monostrukturální průmysl. Kolem těžebního nebo energetického průmyslu jsou málokdy jiné fabriky. To většinou nefunguje, ale nevím proč tomu to tak je. I v Porůří to bylo podobné. Aby tam vznikly nějaké další firmičky, nebylo třeba. Průmysl nabízí řadu pracovních míst, ale jakmile člověk jednou vypadne, tak vlastně nic nemá. Most léta vedl statistiky nezaměstnanosti a zároveň měl čelná místa v průměrných příjmech. Tento paradox byl v 90. letech běžný.

 

Lidé na Mostecku by měli dostat prostor, aby si pomohli sami.

 

Jaké má tento problém podle vás řešení?

Sledovali jsme to například v Avestě ve Švédsku, kde byla ukončena těžba slavné rudy pro švédskou ocel. Tam vsadili vše na hi-tech. V devadesátých letech se to rozjíždělo. Švédové se toho chytli, získali prostředky, vláda se tomu věnovala. Zlepšila infrastrukturu. Lidé na Mostecku by měli dostat prostor, aby si pomohli sami. Vytvořit jim struktury, kapacity k tomu, aby si mohli najít vlastní cestu. Tak, jako se to stalo v Avestě nebo v Porůří, kde ovšem pomoc přišla včas. Lidé tehdy nebyli rezignovaní. Rezignace je totiž velká překážka.

Při projednávání horního zákona se hovořilo o tom, že by měl vzniknout sociální fond pro horníky. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) vznik fondu, který měl pomáhat s útlumem těžby, ale odmítl. Jsou lepší různé fondy nebo zajistit práci pro horníky, jak slibují v případě prolomení limitů těžaři?

To je vždy otázka. Když se podíváme na dotace pro velké firmy, tak jsou to často desetitisícové částky. Vytvoří fabriku, která tu pár let bude. Kdybychom ale vzali peníze, třeba 150 tisíc korun na zaměstnance, a dali to lidem, tak vzniknou nové podniky. Navíc nerozdáme všechno, dáme jim podstatně méně. Lidi začnou něco dělat s vizí 150 tisíc. My lidem ale nevěříme, věříme demokracii, že jsou lidé schopni si někoho zvolit a rozhodovat o volebních programech, ale pak jim nedáme jednoduchou odpovědnost, aby si pomohli sami.

Mohlo by vás zajímat:

Severočeši potřebují jistotu, ne sliby
Nejvíc lidí bez práce je na Mostecku
Vzdušné zámky ekologů vs. zaměstnanecká realita