Dekarbonizaci provází pokrytectví

Všichni politici chápou, že je potřeba razantně omezit užívání uhlí a co nejdříve jej přestat používat úplně. Němci si na to chtějí stanovit datum, Poláci snížili jeho spotřebu, celkově ji snižuje i EU a Spojené státy americké. Tak kde je problém?

Základním problémem celé snahy o snížení emisí skleníkových plynů, tedy takzvaného boje s klimatickou změnou, je neupřímnost. Pokrytectví. Nebo, proč to neříct bez obalu? Základním problémem je – lež. Protože ti, kteří říkají, že chtějí snižovat emise CO2, současně nakupují víc a víc uhlí. A ti, kteří se něco snaží skutečně dělat, se zároveň uhlí nijak zvlášť nezříkají. Nevěříte? Němci sice zavřeli všechny své černouhelné doly, ale současně zvyšují jeho dovoz (psali jsme zde). Není se co divit, protože z černého uhlí vyrábějí 20 procent elektřiny.

Čtěte také:
Proč nemá katovický summit konkrétnější výsledky?
Klíč k záchraně planety leží v Číně

Abychom si rozuměli. Nepochybuji o tom, že Německo s uhlím někdy skončí. A nepochybuji ani o tom, že to udělá dřív, než mu dojdou jeho zásoby. Ale do té doby, než na to bude připraveno, než bude mít dostatečnou kapacitu OZE, než si dořeší zásobování plynem (mimochodem, ten je také zdrojem emisí, byť nižších než uhlí), tak do té doby bude uhlí zcela nezpochybnitelně součástí německého energetického mixu. Čili minimálně sedm let, což je zbožné přání nerealistických ekologů, pravděpodobně spíš dvojnásobek. Rozhodnutí má padnout na jaře.

V každém případě Německo, bez ohledu na svoji aktivistickou rétoriku, nemůže uhelné elektrárny odstavit dřív, protože by nemělo, čím je nahradit. A to je problém všude na světě. Jenže politici místo přiznání faktů žijí čím dál více v prostředí iluzí, jež jim servírují aktivisté. A tak v podivném závodě vyhlašují a stanovují další a další cíle a mechanismy k jejich splnění a kontrole, do kterých investují další a další miliony a miliardy. Jež pak chybí tam, kde by to skutečně mohlo klimatu a životnímu prostředí pomoci.

Aby mohla mít snaha o ekologizaci světa šanci na úspěch, museli by si politici nalít čistého vína. Ti západní by navíc museli přestat nekriticky poslouchat našeptávání ekologické lobby. Protože problém jde vyřešit jen ve chvíli, kdy si jej uvědomíme. Platí to v manželství i v energetice. Problém snahy o snížení emisí CO2 vznikajících spalováním uhlí (ale také ropy a plynu!) spočívá v tom, že lidstvo není globálně schopné rychle přestat uhlí používat. Protože jej neumí v takovém rozsahu nahradit.

Dost chudších států si ke všemu nemůže moc vybírat, jak budou elektřinu získávat. Dalším vládám a nejspíš i celým národům je pak navíc celá snaha o ekologizaci a snižování emisí všeho druhu tak nějak ukradená. Jak jinak si vysvětlit, že celosvětově spotřeba uhlí zatím stále roste (tabulky produkce, exportu a importu zde) a podle kvalifikovaných předpovědí – přes veškeré závěry klimatických konferencí a celosvětovou účast na nich – dále poroste (prognóza IEA zde).

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Sen každého kluka z pískoviště
V lomu našli pravěký strom starý 20 milionů let
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu